Pleva se při psaní příběhů malého Bobše inspiroval svými dětskými léty, která prožil na Vysočině. Kromě Radňovic žil také v Moravské Sázavou. Svratce, Rovném, Polné či ve Žďáře nad

Čtenáři oblíbené dětské knížky tak mohou Radňovice na Žďársku navštívit prostřednictvím epizody, ve které se Boženka topí. Nebo když jede Bobeš poprvé vlakem, aby navštívil tatínka v nemocnici, souprava vyjíždí ze stanice v Radňovicích.

„V té knize je spousta mých příhod z dětství. Ale nechtěl jsem psát svůj životopis, nýbrž poutavou knížku pro děti. A tak jsem příhody, které jsem prožil, skládal všelijak dohromady, aby vznikla řada příběhů, které budou tak podobny pravdě, že je čtenáři přijmou za své,“ pronesl Pleva v knize Věry Rudolfové Kraj návratů a setkání.

V roce 1961 se dostaly příběhy Malého Bobše ve dvou dílech na stříbrné plátno. Režisér Jan Valášek obsadil do rolí rodičů Danu Medřickou a Radovana Lukavského. Točilo se ve malé vesnici na Novoměstsku vzdálené od Radňovic necelé Slavkovicích, v dva kilometry.