Památkáři, jejichž slovo může mít zásadní význam, rázné ne neřekli. „Pokud úprava splní určité podmínky, rozhledně na Orlíku bránit nebudeme,“ pravila Radmila Stránská z brněnského památkového ústavu. Podmínkami se rozumí zachování vzhledu památky ze čtrnáctého století. Rovněž schodiště nesmí zasahovat do historicky cenného věžního zdiva. Právě přístup bude tvrdým oříškem.

Sledované schody

„Zatím nikdo dost dobře neví, jak to vyřešit,“ pokrčil rameny František Kocman ze společnosti Castrum, která se o zříceninu ve vlastnictví města stará jedenáct let.

Humpolecký starosta kvůli schodišti dokonce nevyloučil ani možnost oslovení studentů brněnské stavební fakulty. „Uvažujeme o vypsání soutěže. Bez správného návrhu všechno padá,“ potvrdil starosta Jiří Kučera. Památkářům by se nejvíce zamlouvalo dřevěné, snadno odstranitelné schodiště. „Se železnou konstrukcí to bývá složitější,“ připomněla Stránská nedávné zamítnutí podobné stavby na zřícenině hradu Louka na Blanensku.

I kdyby se ale řešení našlo a památkáři nadšeně souhlasili, rozhodující slovo je na lidech. Pokud oni prostřednictvím ankety na internetových stránkách města i hradu Orlík řeknou, že jim chystané změny na Orlíku nevoní, radní uloží rozhlednu zpátky k ledu.

Ke včerejšku polovina z 233 hlasujících nepovažuje rozhlednu za dobrý nápad, třetina ano, třináct procent respondentů by ji postavilo jinde.

Samotní členové společnosti Castrum se staví k záměru zdrženlivě. „Nikdo neřekl jasné ano, ani ne. Co do návštěvnosti by to ale hradu pomohlo,“ konstatoval Kocman.

Jedna věž stačí

Myšlenka na rozhlednu se poprvé objevila koncem osmdesátých let minulého století při opravě tamní věže. Nejprve chyběl souhlas památkářů, pak pro změnu peníze, a záměr upadl do zapomnění.

Oživení se dočkal před dvěma roky. Pomohla k tomu přihláška do grantu Hrady na pomezí Čecha a Moravy. Původně se mluvilo o výstavbě rozhledny na ostrohu za hradem. Dvě věže by ale nevypadaly dobře. Proto zazněl návrh zatraktivnit samotný hrad.