Je večer 24. prosince a šest dětí v dětském domově se chystá usednout ke stolu. „Tak co jste přály?“ vyzývá mezi dvěma sousty ředitelka Etela Coufalová.

Takovou nefalšovanou radost měla Eva z UV lampy a soupravy na umělé nehty.

Foto: Miloš Novák

Ta rok co rok tráví Vánoce i u své druhé rodiny v domově. Po prvé v historii zůstalo v domově jen šest dětí. „Když jsme se dětí ptali, co by si přály, většina z nich projevila touhu jet domů,“ prozrazuje Coufalová. Se svými kolegy proto udělali maximum, aby se třiadvacet dětí opravdu ke svým blízkým dostalo.

Na přípravě večeře se podíleli všichni. „Já jsem připravovala salát,“ říká Eva. „A já zase škrábala brambory a dělala chlebíčky,“ přidává se nejmladší, dvanáctiletá Petra.

I když by se podle tradice měl od rána dodržovat půst, Roman začal den párkem. „Až když jsem jej snědl, uvědomil jsem si, že je půst,“ přiznává.

Splněná přání

Večer se chýlí ke konci a napětí mezi dětmi vrcholí. Všichni obracejí svůj pohled ke stromku, kde už leží spousta dárků. Tajně doufají, že se jejich přání splní. Děti své sny mohly napsat na lístek a zavěsit na strom splněných přání, který měli možnost spatřit lidé na náměstí v Havlíčkově Brodě , ale i v dalších městech Vysočiny.

„Jé, to je UV lampa a sada na výrobu umělých nehtů. Ani jsem nedoufala, že bych to mohla dostat,“ září štěstím Eva, která se učí cukrářkou, ale když má chvilku, s velkou starostlivostí pečuje o své ruce.

Eva se v domově cítí dobře. „Někde v koutku duše jsem chtěla domů, ale tady mi je líp. Jsou jak moje rodina,“ dívá se kolem.

Dvanáctiletá Petra toužila po stříbrném řetízku a pod stromečkem si jej skutečně našla. Její tajný sen však zatím zůstává nesplněný. „Chtěla bych být o Vánocích doma,“ upřímně říká.

„Téda, to jsou Vánoce,“ nadšeně vykřikl Roman, když z papíru vybaluje kimono. „Závodně dělám karate, proto jsem kimono velmi chtěl,“ vyznává se. Je členem karatistického klubu SK Chotěboř. Vánoce jsou pro něj nejenom tradice, stromek a dárky, ale i pohádka Pyšná princezna. „Mám ji moc rád, bez ní si svátky neumím představit.“