Deník se za to zeptal zástupce primáře chirurgického oddělení jihlavské nemocnice, cévního chirurga, proktochirurga a současně místopředsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Lukáše Veleva.

Jak se projevilo zavedení 60 korunového poplatku v jihlavské nemocnici?
Na to, aby se projevil efekt doplatku za hospitalizaci, je brzy. Důležité bude, jak poplatek zohlední pojišťovny v úhradách péče. Pokud úhrady sníží o výběr poplatku bude dopad na hospodaření nemocnice spíše negativní.

Chodí pacientů více, méně, nebo stejně?
Zřetelný odliv pacientů v ambulanci patrný není. Stejně tak zatím není patrný dopad na hospitalizace. Lze očekávat tlak na zkrácení doby pobytu v nemocnici a v některých případech omezení účelového setrvávání pacientů v nemocnici.

Myslíte si, že poplatky splní svůj cíl? Tedy, že pacienti přestanou zneužívat lékařskou péči?
Myslím že ne a nebo jen na hranici významnosti. Na to je výše doplatku příliš nízká. Světové statistiky tuto domněnku potvrzují. Efekt poplatků je prokazatelně malý a přechodný. Přirovnává se k reakci kuřáků po zdražení cigaret, kdy po omezenou dobu přestanou kouřit, ale do půl roku kouří stejné procento. Spoluúčast pacientů je nutno realizovat jinou cestou.

Odstraní zavedení poplatku tradiční nešvary, jako například arogance sester?
Arogance jako způsob jednání není otázkou peněz, je otázkou obecné lidské slušnosti. V ČR je jako ve všech postkomunistických státech úcta k člověku jako jedinci nulová. S arogancí se setkáváme všude, na poště, úřadech, mezi lidmi navzájem, arogantní jsou politici i vrcholní manažeři. Problém je v tom, že tyto mezilidské anomálie jsou ve zdravotnictví více vnímány a především medializovány.

Co se stane, když pacient nemá hotovost a potřebuje akutní ošetření? Dostane se mu lékařské péče?
Pacient bude pochopitelně ošetřen a bude nemocnici regulační poplatek dlužit.

Jakou pak má lhůtu na zaplacení?
Zákon stanoví lhůtu 8 kalendářních dnů. Tato lhůta se ale vztahuje k propuštění z ústavní péče. Otázku dlužníků za ambulantní ošetření zákon nijak neřeší.

A když ani v této lhůtě nezaplatí?
Nemocnice má pochopitelně právo dluh vymáhat zákonným způsobem. Tady je však největší problém regulace tak, jak byla zavedena. Nemocnice budou mít řadu dlužníků, kteří budou dlužit relativně malou částku desítek či stovek korun, jakkoli souhrnný dluh může být již významný. Možnosti vymáhání takto malých částek od velkého množství lidí bude velmi problematická. Je to chyba regulace, ale i celé zamýšlené reformy. Pacient má přímý finanční vztah ke své pojišťovně, to je třeba zdůraznit.

Nastaly v nemocnici ještě nějaké další změny v roce 2008?
Ano, vlivem převodu léků a zdravotnického materiálu z 5% do 9% sazby DPH v rámci reformy veřejných financí se očekává významný růst nákladů. Při nemožnosti stanovit cenu péče na straně nemocnice a nedostatečném krytí navýšením úhrad od zdravotních pojišťoven lze očekávat ekonomické problémy většiny nemocnic.

Bude to mít vliv na pacienty?
Pochopitelně, pacienti dostanou o to méně péče o co nemocnice „okrade“ stát prostřednictvím DPH. Nemohou dostat více, nemocnice by to musela zaplatit ze svého. Problém je v tom, že dosud nikdo nestanovil na co má pacient nárok ze základního pojištění, jaká bude spoluúčast, formy a možnosti připojištění a tedy nadstandardu.

Může si pacient připlatit nadstandard?
Ano může, na většině oddělení jsou k dispozici pokoje s nadstandardní výbavou. Problém může nastat, jsou-li nadstandardy obsazeny. Stávající obyvatele pochopitelně nelze „vystěhovat“.

Má pacient právo na další konzultaci?
Dnes má pacient nárok na neomezený počet konzultací a všechny jsou hrazeny z všeobecného pojištění. V návrhu reformy je pravidlo „třikrát a dost“. V rámci všeobecného pojištění považuji i toto za nadstandard, který povede k plýtvání. Pacienty je nutno vést k odpovědnosti v rozhodování kdo je bude léčit.