Hostinští i obchodníci na Havlíčkobrodsku si jednohlasně stěžují, že na platbách stravenkami prodělávají, ale k tak radikálnímu kroku nechce zatím sáhnout nikdo.

„Mně je to jedno. Od zaměstnavatele stravenky nedostávám, ale máme v práci zlevněné obědy,“ pokrčila rameny například Eva Denemarková z Brodu nad zprávou, že by od ní podle zákona mohl číšník v restauraci požadovat za platbu stravenkou přirážku.
Bohumil Veselský chodí na obědy do restaurace jen občas. Jako soukromý podnikatel stravenky nemá. Jeho žena je sice od zaměstnavatele dostává, ale nakupuje za ně hlavně potraviny.

Velké prodělky

„Museli bychom s přirážkami začít buď všichni, anebo nikdo,“ zhodnotil situaci hostinský Bárta. Jak tvrdí, na celkovém objemu tisíce kusů stravenek, které odvede vydavateli, prodělá až pět procent. „Podle mého názoru by měly platit procenta vydavatelům stravenek ty firmy, které zaměstnancům kupony poskytují, nikoliv zákazník. Ten za to nemůže,“ vysvětlil Bárta.

Podle jeho zkušeností nepřibývá zákazníků, kteří by stravenkami platili, ale zvyšuje se postupně jejich cena.

Od doby, kdy byly platby stravenkami poporvé zavedeny, stouply ceny z původních sotva pětadvaceti korun téměř ke stokoruně.

„I my na distribuci stravenek proděláváme, ale žádné přirážky neplánujeme. Navíc zákazníků, kteří si za stravenky kupují potraviny, rychle přibývá. Snažíme se situaci řešit jinak, například na stravenky peníze nevracíme,“ přidal svůj názor vedoucí jedné havlíčkobrodské samoobsluhy, který své jméno odmítl zveřejnit, ale redakce ho zná.

„Stravenky nám snižují marži. Například na jedné stravence v hodnotě 50 korun proděláme asi tři koruny. Přirážky ale zavádět nebudeme,“ prohlásil hospodský Ivo Jelínek.

O možnosti účtovat si za platby stravenkou přirážku, rozhodl nejvyšší správní soud na základě stížnosti moravského restauratéra, který si přirážku účtoval sám, jako náhradu nákladů s přijímáním stravenek spojených.

Navíc tento soud posvětil podnikatelům možnost vybírat od zákazníků zvláštní poplatky za platbu kartou.