V minulém období byla jednou z největších investic v historii města stavba nového autobusového terminálu. Projekt však provázela aféra spojená s bývalým starostou Jaroslavem Kruntorádem, týkající se pochybení ve výběrovém řízení. Bylo pro vás těžké v načaté práci za těchto okolností pokračovat?
Když jsem spolu s kolegy nastupovala do uvolněných funkcí, pozvala jsem odborníky a nechala si vyhodnotit situaci. Ti mi jednoznačně doporučili v projektu pokračovat. Průběh výstavby byl pod drobnohledem finančního výboru. Cítila jsem velkou zodpovědnost. Lehká situace to pro mne nebyla.

Nový terminál funguje víc než měsíc, ale lidé mají stále problém se zorientovat. Navíc to podle posledních informací vypadá tak, že nové nádraží je neefektivní, protože tam nastupuje jenom hrstka cestujících…Pokaždé, když je něco nového, tak to potřebuje nějaký čas. Slyším připomínky negativní, ale i pozitivní. Já sama jsem si terminál vyzkoušela. Vše proběhlo bez problémů a načas, tabule přesně informovaly, odkud autobus přijede a kam pojede. Nastupuje tam málo lidí? Je potřeba počkat. Rekonstruuje se tam vlakové nádraží, postupně budou přibývat různé obchůdky, občerstvení, příjemné zázemí. Lidé pak získají větší motivaci vyčkat na spoj právě v těchto prostorách.

Stížnosti na terminál se však množí. Jde především o vzdálenost k centru, lidé se i dožadují více zastávek ve městě. Do jaké míry se tím radnice bude zabývat?Máme domluvené schůzky s dopravci i s policií, chceme hledat řešení. Dala jsem například monitorovat, jak probíhá nastupování do autobusů na Humpolecké ulici. Teď už víme, že tam chybí přechod u benzinové pumpy.

Ohledně terminálu se objevilo několik nedostatků. Nemáte proto pocit, že radnice jeho otevření uspěchala?
Nemám pocit, že bychom něco uspěchali. Měli jsme průběžně koordinační schůzky, neustále jsme probírali detaily. Samozřejmě, všechno se dá vylepšovat. Až praxe ukáže, co a kde je možné udělat jinak a lépe.

V současnosti probíhá druhá vlna prodeje městských bytů. Privatizace se však také neobešla bez potíží. Spor s realitní kanceláří Sever, která měla původně prodej zabezpečovat a které město nakonec smlouvu vypovědělo, stále trvá…V čase mého nástupu do funkce starostky jsem si nechala předložit všechny podklady týkající se privatizace. Myslím si, že už od začátku tady byla možnost, aby se prodej bytů odehrával výhradně v režii města, jak je tomu po ukončení činnosti realitní kanceláře. V současnosti je spor v rukách soudu a stanovisko města je v něm podložené argumenty a neměnné.

Tehdy se však na smlouvě ocitl podpis bývalého místostarosty a současného uvolněného člena rady Tomáše Hermanna stvrzující fakt, že radnice podmínky RK Sever přijala. Záhy je však odmítla akceptovat. Město tedy očividně pochybilo…Tomáš Hermann podepisoval listiny za město proto, protože byl ve funkci prvního místostarosty a tedy zastupoval nepřítomného starostu. RK Sever nebyla vypovězena z důvodu smluvních podmínek, ale z důvodu, že špatně spočítala ceny bytů ke škodě městu a za tyto je nabídla jménem města nájemcům ke koupi. Nemám pocit, že došlo k zásadnímu pochybení.

Prodej bytů tedy hodnotíte jako věc, která se povedla?
Určitě ano. V letošním roce chceme dokonce zahájit třetí etapu. Nejenom, že to přinese peníze do městského rozpočtu, ale další lidé budou mít možnost starat se o vlastní byt.

Jako nejlepší krok radnice se v současnosti jeví rozhodnutí převzít majetek po armádě a postupně jej odprodat…
V prvním pololetí minulého roku jsme dostali od státu majetek v účetní hodnotě 262 milionů korun. Prodej majetku města se pak podařilo připravit tak, že částka, kterou město může získat, by se mohla vyšplhat do výše 140 milionů korun.

Už několik let se občané dožadovali stavby chodníku kolem kruhového objezdu u Hypernovy. Do Pohledských Dvořáků se totiž dostávali komplikovaně po silnici. Chodník tam už je. Na jedné straně se radnice postarala o bezpečnost lidí, ale na druhé straně se protahovala opatření na smrtící Masarykově ulici. Není to trochu hazard s důvěrou lidí?Přesně si pamatuji období, kdy byla na radnici doručená petice. Tehdy zastupitelstvo slíbilo všechno možné, máte pravdu. Někdy se něco rodí déle, než je zdrávo, přiznávám. Vybudování ostrůvku, výraznějšího značení na přechodu a stažení dopravy do jednoho pruhu předcházela ještě úprava vozovky v režii Ředitelství silnic a dálnic. Až na to navazovala další bezpečnostní opatření na obnoveném povrchu.

Na podzim minulého roku zavítal do Havlíčkova Brodu prezident Václav Klaus. I když máte zkušenosti i z mezinárodního fóra, přece jenom, nepodlomila se vám kolena?Musím se přiznat, že všechno se odehrálo tak rychle, že jsem si to pořádně nestihla uvědomit. Těsně předtím jsme tady měli všechna tři partnerská města, program trval od rána do noci. V každém případě jsem však moc hrdá na to, že průběh návštěvy pana prezidenta dopadl na jedničku.

Co ve vás ze setkání s prezidentem zanechalo největší dojem?
Návštěva trvala jenom dvě hodiny, soukromě jsme si moc nepopovídali. Po celou dobu byl velice vstřícný ke každému, s kým se osobně setkal nebo pozdravil. Když jsem si následně prohlížela fotografie, na jedné z nich jsem se pana prezidenta důvěrněji držela. Lidé, kteří mají na starosti protokol, mi řekli: „Pokud se nebránil, je to v pořádku.“ A asi největší dojem udělala paní Livia na mého manžela. Jako dokonalá první dáma byla se vším předem seznámena a když manželovi podávala ruku, řekla: „Dobrý den, pane Zdeňku.“

Volného času asi mnoho nemáte, starostování nemá omezenou pracovní dobu. Jak se s tím za uplynulý rok rodina vyrovnala?
Kompenzujeme si to každoročním výjezdem na hory, to je v zimě naše nedotknutelná společná aktivita. Pokaždé, když jsem kandidovala v komunálních volbách, popovídala jsem si o tom doma. Nikdy bych do toho nešla sama. Člověk si čím dál více uvědomuje, jak důležité je zázemí doma. Občas se mi však stane, když dětem řeknu, že o víkendu jedu tam a tam a jestli jim to nevadí, tak mi odpoví:“ Mamko, že se ještě ptáš. My už jsme si zvykli.“