Zelenka se přiznal k podávání heparinu

Jednatřicetiletého Zelenku přivedlo do soudní síně šest členů justiční stráže. Na rukou měl pouta. Působil podlomeně. Pouta mu nechal soudce krátce po zahájení hlavního líčení sundat.

Soudce ani veřejnost do poslední chvíle netušila, zda bude chtít Zelenka očinech, znichž je obžalován hovořit. Nakonec ale začal popisovat, jak se dostal kprofesi zdravotníka až na oddělení ARO havlíčkobrodské nemocnice.

Zelenka během výslechu přiznal, že si pamatuje šest lidí, kterým heparin píchl. Vysvětlil idůvod, proč todělal.

„Ta myšlenka přišla sama. Nevím, proč mě to napadlo. Asi proto, že heparin byl nejčastěji užívaný lék. Někdy jsem to podal jednou, někdy dvakrát, nemohlo jsem to zastavit. Nechtěl jsem ale nikoho zabít. Potřeboval jsem akci,“ řekl před soudem Zelenka.

Vsoudní síni bylo iněkolik poškozených, kterým měl Zelenka heparinem zabít jejich příbuzné. Ti po Zelenkovi chtějí milionové odškodné. Jedna rodina chce dokonce 20milionůkorun.

„Je na blití,“ prohlásil Milan Šimůnek, jeden z pozůstalých, když eskorta přivedla obžalovaného Zelenku do soudnísíně.

Někteří kroutili hlavami, když Zelenka mluvil otom, že již vdobě, kdy lidem píchal heparin, byl ve špatném psychickém stavu a odalších psychických problémech spojených uvěznením.

"Viděl jsem, že mě chtějí mučit někde ve sklepě,“ řekl Zelenka.

Zelenka popisoval ito, co prožíval při práci na oddělení ARO a jeho vztahu kpacientům.

„Nejraději jsem vykonával čtyři práce najednou. Lidi jsem léčil, ale nezabíjel. Byli tak bezbranní. Všichni vypadali stejně. Nejhorší to bylo umladých lidí, když umírali, bylo to těžké se na to dívat. Někdy jsem se těch lidí bál, že mi ublíží, že mi dají facku, ikdyž jsou na přístrojích,“ popsal Zelenka.

Na otázku soudce, proč pacientům nedal také lék proti krvácení, který by jim pomohl, odpověděl:

„Nenapadlo mě to.“

Po dvou hodinách bylo první hlavní líčení přerušeno. Pokračovat se bude vpůl jedné odpoledne.

Zelenkovi hrozí v případě prokázání viny výjimečný až doživotní trest vězení.

Jednatřicetiletý Zelenka je obžalovaný ze sedmnácti případů vražd a pokusů o vraždu na oddělení ARO v havlíčkobrodské nemocnici. Pacientům tam měl od května do září 2006 píchat nadměrné dávky léku Heparin, po kterém vykrváceli.

Primář oddělení Pavel Longin Zelenku odhalil až po dlouhých pěti měsících.

Petr Zelenka byl zatčen 1. prosince roku 2006 v jihlavské nemocnici. Krátce po zatčení se k činům přiznal. Soudní znalci Zelenku uznali příčetným a zcela odpovědným za jeho činy. Naopak jeho otec tvrdí, že byl policií k přiznání donucen pod nátlakem a navíc trpí velmi vážnou duševní poruchou. Trvá na tom, aby byl jeho duševní stav zkoumán nezávislým ústavem. Podle soudce Jiřího Vacka, který bude Zelenku soudit, nebrání nic tomu, aby se obžalovaný pondělního zahájení procesu zúčastnil osobně.

„Jeho žádost o to, aby se nemusel jednání zúčastnit, jsem zamítl. K pondělnímu jednání bude eskortou předveden,“ řekl Deníku soudce Jiří Vacek. Ten chce mít i dokonalý přehled o Zelenkově zdravotním stavu v průběhu celého procesu.

Právo nevypovídat

close zoom_in Otázkou ale zůstává, zda bude Zelenka chtít o svých činech vypovídat. Jeho obhájce Jan Herout si myslí, že na osmdesát procent využije svého práva nevypovídat.

„Sám nevím, co se bude v pondělí dít. Nevím, jak bude reagovat na soudní síň plnou novinářů, veřejnosti a příbuzných poškozených,“ řekl Jan Herout. Soud si celé pondělí vyhradil na výslech Zelenky, pokud odmítne vypovídat, může soud hlavní líčení i předčasně ukončit.

Soudce rozhodl, že proces bude veřejný.

Novináři budou mít možnost v soudní síni natáčet a fotografovat těsně před začátkem hlavního líčení.

Petr Zelenka má panickou hrůzu z novinářů, a tak je podle Herouta připraven, že si bude celou dobu fotografování skrývat tvář obžalobou. Na proces se chystají kromě novinářů i příbuzní obětí.

„Určitě tam pojedeme. Já jsme volán jako svědek, tam nebudu vpuštěn do jednací síně, ale manželka a otec tam budou. Chceme vědět, co bude říkat,“ svěřil se Deníku Milan Šimůnek, syn Marie Šimůnkové, která byla jako jediná z obětí exhumována.

„Nepojedeme tam, ale náš právník ano. Je to pro nás daleko, a navíc Zelenku jsem již viděla a slyšela na vlastní uši. A to, když nás ujišťoval, že manžel bude v pořádku. V noci pak volali, že má krvácení do mozku, a Zelenka končil v šest ráno,“ vzpomíná na traumatizující období další z pozůstalých Jarmila Kohlmayerová.

Zelenku povedou tajným vchodem

Obžalovaný Petr Zelenka se zřejmě vyhne případným emocím ze strany pozůstalých, kteří by ho chtěli slovně napadat v době, kdy ho eskorta povede do soudní síně. Podle mluvčího krajského soudu bude Zelenka do soudní síně přiveden prostorami, do kterých nebude mít veřejnost přístup. Jde o jeden z kroků v rámci zvýšených bezpečnostních opatření, která v době procesu se Zelenkou budou panovat.

„Na zachování klidu při samotném jednání budou dohlížet členové justiční stráže. Ti budou moci na pokyn předsedy senátu vyvést z jednací síně kohokoliv, kdo by i přes napomenutí soudu rušil jednání,“ upozornil mluvčí soudu Michal Strnad.

Kapacita soudní síně je 80 míst. Další jsou na balkoně, ale ten nebude z bezpečnostních důvodů pro veřejnost přístupný. Další opatření může předseda senátu operativně nařídit v průběhu hlavního líčení.

„V případě, že by byla ohrožena něčí bezpečnost nebo vážně narušován průběh jednání, může soud rozhodnout i o vyloučení veřejnosti,“ podotýká Strnad. Novináři budou smět používat při hlavním líčení notebooky. Soud také uvažuje, že několik předních řad v jednací síni vyhradí pro zástupce médií. O tom se ale rozhodne až v pondělí, těsně před začátkem procesu.

Nemocnice odmítá odškodnit oběti heparinových vražd

close zoom_in Ze sedmnácti rodin, jejichž blízcí se stali oběťmi nemocničních vražd v havlíčkobrodské nemocnici, z nichž je obžalovaný Petr Zelenka z Jihlavy, podaly pouze dvě žalobu. Další požádaly nemocnici o mimosoudní vyrovnání. Ta na to odmítá přistoupit.

Důvod? Vedení nemocnice oslovilo svého generálního pojistitele, který požádal právníky o odbornou analýzu celé kauzy.

„Právníci dospěli k názoru, že nemocnice nenese vinu za svévolné jednání Petra Zelenky a jakékoli plnění v této kauze odmítli,“ sdělil Deníku ředitel havlíčkobrodské nemocnice Vít Kaňkovský.

To se však nelíbí poškozeným rodinám. „Nemocnice by měla být spoluodpovědná za jednání svého zaměstnance, který připravil několik lidí o život. Pokud všechno chtějí hodit na Zelenku, pak se lidé žádného odškodnění nedočkají,“ je přesvědčen syn jedné z obětí Milan Šimůnek. Právní zástupce Šimůnkových a Škvařilových podával žalobu na nemocnici již v březnu. „Od té doby se nic neděje. Je ticho po pěšině. Neozvala se ani nemocnice. Čekali jsme, že by mohla mít zájem na mimosoudním vyrovnání,“ sdělil Deníku právní zástupce Tomáš Doležal z Prahy. Dodal, že je téměř zbytečné, aby se poškození připojovali v soudním jednání se Zelenkou o náhradu škody, protože je jasné, že od něj žádné peníze nikdo neuvidí. „Přesto to zřejmě někteří udělají,“ podotkl Doležal.

Podle Doležala je asi nejrozumnější variantou podat žalobu na nemocnici k občanskoprávnímu soudu. Tam by mohl soud rodinám přiznat odškodné, na které mají ze zákona právo. Za smrt příbuzného 240 tisíc korun pro nejbližší rodinné příslušníky a 180 tisíc pro příbuzné. „Podle mě lze žádat i finanční kompenzaci za psychickou újmu,“ řekl. Ředitel Kaňkovský Deníku řekl, že nemocnice hospodaří výhradně s veřejnými financemi, které jsou určeny na léčbu pacientů, a nemůže nyní poskytnout odškodnění žádnému z postižených či pozůstalých.

„I nemocnice je v otázce dalšího postupu odkázána na výsledek šetření orgánů činných v trestním řízení a na výsledek soudu,“ podotkl ředitel. Hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil přiznal, že nemá podrobné informace, jak jednání o případném odškodnění probíhají.

Na otázku, zda postup nemocnice schvaluje, odpověděl: „Všechna jednání jsou v kompetenci nemocnice. Její vedení má mou důvěru.“

Jušta: Se Zelenkou jsme komunikovali otevřeně

close zoom_in Vrchní komisaři kriminální služby Milan Jušta a Michal Hynek ze Správy Východočeského kraje pracují u policie devět let.

Podle svých slov se ničím neodlišují od svých kolegů. Něčím však přece. Na stole jim na konci roku 2006 přistál patrně jeden z největších případů české kriminalistiky, vraždy v havlíčkobrodské nemocnici. Osobní rozhovor s nimi nebyl možný, na případ platí informační embargo. Jejich nadřízení souhlasili s písemným kontaktem.

Milan Jušta odpovídal na předem schválené dotazy.

Jak velký tým na kauze pracoval?

Na kauze pracoval tým lidí, který byl z počátku složen z pracovníků služby kriminální policie a vyšetřování Správy Východočekého kraje a Okresního ředitelství policie Havlíčkův Brod, asi 20 lidí. Dále zúžený tým osmi lidí. Na prověřování dalších trestních oznámení a podezřelých úmrtí se podílela i vrchní komisařka Denisa Lopourová.

O jak náročné vyšetřování šlo?

Kauza nebyla tak náročná na odhalení, ale časově i profesně náročná na vyšetřování a zajištění důkazů. Šlo o 17 trestných činů, 10 vražd ve stadiu pokusu a sedm vražd. Za každý jednotlivý čin je možné uložit až doživotí.

Co musela policie prověřit?

Byla provedena domovní prohlídka, ale i jiných prostor, výslechy Petra Zelenky jako podezřelého i obviněného, skoro sto výslechů svědků, psychiatricko-psychologické vyšetření obviněného, znalecké zkoumání z oboru zdravotnictví, soudního lékařství, zkoumání podpisů, psaných textů a dalších důkazů.

Jaká byla spolupráce se Zelenkou?

Byla s ním od počátku otevřená komunikace, která výrazně přispěla k objasnění případu. K Petru Zelenkovi jsme přistupovali korektně, i když podotýkám, že od počátku byl považován za podezřelého ze závažného činu. Postup byl vůči němu zcela profesionální jako ke každému podezřelému ze závažného jednání.