Teď v sobotu filmovali farní ples, skončili nad nedělním ránem, a ještě šli natáčet halové sportovní soutěže. Když to spočetli, minuta zpravodajského pořadu „spolkla” hodinu jejich práce.

„Když se blíží konec června, máme ponorkovou nemoc, jsme rozhádaní jako v italském manželství a skoro se na sebe nemůžeme podívat,” přiznává únavu ze čtyřiačtyřiceti ročně prožitých víkendů moderátorka Edita Ouvínová, která od pondělí do pátku úřaduje na přibyslavské radnici. „Ale na konci srpna se už zase těšíme, že začneme novou televizní sezonu,” bere jí vítr z plachet kameraman Vojtěch Venzhőfer, jehož všedním chlebem je práce lakýrníka.

Premiéra přibyslavského vysílání je každou středu v devět hodin ráno. V tu chvíli už musí být vše sestřiháno a ozvučeno. Do loňského podzimu se vysílalo analogově, a to znamenalo, že po premiéře a repríze putoval celý pořad do archivu. „Bylo nám to líto a přemlouvali jsme radnici, ať nám koupí digitální techniku. Na úplně nejmodernější se peníze nenašly, ale jsme vděčni i za to, co máme,“ zasvěcuje do tajů reportérského vybavení Edita Ouvínová.

Za studio jeden čas sloužila studená garáž, natočené záběry v ní dvojice stříhala v ušankách a rukavicích. Dnes sídlí v kanceláři po úřadu práce.

„Ani tam nemáme místnost, která by zcela vyhovovala potřebám studia, ale jsme skromní a už jsme se naučili pracovat, jak se říká, na koleně,“ dodává Vojtěch Venzhőfer. V síti přibyslavské kabelové televize se teď vysílá pětkrát denně, poprvé v pět hodin ráno a naposledy hodinu před půlnocí. Vysílání běží nepřetržitě i na internetu.

Autor: IVO HAVLÍK