Svépomocí, ze sbírek a s přispěním sponzorů nechala obec Sobíňov na Ždírecku opravit historický kostel v Sopotech. „Jde o naši jedinou, ale významnou církevní památku,“ zdůraznil starosta Sobíňova Václav Ležák.

Obec investovala do oprav z rozpočtu asi 20 tisíc korun a uspořádala veřejnou sbírku. Většinu rekonstrukčních prací ale odvedli místní obyvatelé svépomocí, ve volném čase a zadarmo. Jinou cestou šla obec Stříbrné Hory na Přibyslavsku. Interiér tamního kostela sv. Barbory byl v havarijním stavu, především to byl starobylý kůr a k němu vedoucí schody. Na opravy se starostce Marii Kolárikové podařilo získat grant od kraje Vysočina, další opravy financovala obec ze sbírek. Jenom malba stála přes 10 tisíc korun.

Duchovní zaplatil zdravím

Někteří duchovní, na které spadá hlavní břemeno starostí o jejich farnost, se odmítají stát „opraváři kostelíčků“, když církev nemá peníze. Brání se tím, že jejich hlavním úkolem je pečovat o duchovní potenciál věřících.

Jiní se naopak vloží do této práce s veškerým nasazením téměř přesahujícím jejich fyzické možnosti. Téměř vlastním zdravím zaplatil farář Jakub Jan Med z Havlíčkobrodska svoji úpornou snahu o obnovu církevních památek. Zasadil se o obnovu kostela ve Svatém Kříži u Havlíčkova Brodu, památního poutního místa sv. Anna u Pohledu, pro pohledský kostel sv. Ondřeje zajistil nové zvony, o něž přišla obec ve dvou světových válkách. Osobně oslovoval možné sponzory, pořádal veřejné sbírky, žádal o dotace.

Někdy by církevní památce pomohl převod na jiného vlastníka, například město, protože farnost nemá peníze, ani ochotné sponzory a dárce.

Jenže pak se paradoxně může stát, že se proti převodu postaví někteří věřící s obavou, že podobný krok církevní stavbě ublíží.

Takový případ se udál nedávno v Havlíčkově Brodě, kdy se zástupci věřících, města a děkanství nemohli shodnout na převodu téměř celoročně zavřeného chátrajícího kostela sv. Kateřiny. Nepomohl ani argument havlíčkobrodského vikáře, že kostel chtějí převést na město na základě přímých pokynů z biskupství. Zástupci věřících se oháněli tím, že kostel není nevyužívaný. Jednou do roka na svátek sv. Kateřiny, patronky kostela, se svatostánek věřícím otevře a to je pro ně hlavní argument, proč by měl zůstat v majetku církve.

INFOGRAFIKA

(kliknutím zvětšíte)