Tu k první hromadě přistupuje muž s ochranným štítem na hlavě, třímající v ruce hořící pochodeň. Vyšlehly vysoké plameny, jejichž žár pálí na kůži i na patnáctimetrovou vzdálenost. Muž chvatně uskakuje a jeho kolegové se ihned pouštějí do hašení. Proč to všechno?

Pěnidlo v nezvyklé roli

„Chceme si ověřit, která hasební směs se nejlépe osvědčí. První hromada se hasí jen vodou, u druhé do ní bude přidán malý podíl pěniva, u třetí a čtvrté dva odlišné druhy smáčedel,“ vysvětlil hasič Libor Hanuška, který dění kolem koordinoval.

Smáčedla zvyšují přilnavost vody, která pak snáze ulpívá na povrchu hašených předmětů. Pěnidlo ve vyšší koncentraci vytváří pěnu užívanou například pro hašení kapalin. Hasiči však tentokrát zkoušejí přidat ho do vody pouze jedno procento, aby fungovalo též jako smáčedlo.

„Sledovat se bude čas, za který se podaří plameny zlikvidovat, a množství použité hasební látky,“ dodal ředitel hasičů na Brodsku Jaroslav Nácovský.

Výsledky po uhašení všech hromad byly docela překvapivé – s malou příměsí pěnidla byly plameny zvládnuty vůbec nejrychleji – za pouhou minutu a půl, zatímco čistá voda se s nimi potýkala třikrát déle. O něco horší výsledky měla i smáčedla. „Je to ale výsledek spíše pro naši potřebu. Nešlo o laboratorní testy,“ upřesnil Hanuška.