A ještě tu je lávka přes Sázavu, kterou místní kovář postavil ze šasí trofejních aut hitlerovské armády. Po válce byla lávka provizoriem, prý na rok, ale stojí už 60 let.

Šest mostů a lávka volají po údržbě, jenže peníze obec nemá. Z ročního rozpočtu 11 milionů korun může dát na opravy a investice 1,5 milionu, ty však „spolknou” místní komunikace, budovy, střechy.

Nejhůř na tom je 81 metrů dlouhý viadukt přes Sázavu. Precizní technické dílo Pražské mostárny už od roku 1891 spojuje Okrouhlici s Vadínem. Nad hladinou viadukt drží čtyři nosníky, do značné míry už rozežrané vodními parami. Pláty železa se odlupují jako perník z pohádkové chaloupky.

„Nevím, co bude s mostem, po kterém denně několikrát projdu na druhý břeh Sázavy. Přistěhoval jsem se do Okrouhlice po válce. Ten starý most je moje láska. Dříve jsem po něm jezdil autobusem do práce, teď tudy chodím z Vadína do Okrouhlice na nákupy, na poštu, do hospody, na železniční a autobusovou zastávku,” říká téměř sedmdesátiletý Alexander Berka. „Soudím, že náš most má nárok být prohlášen za technickou památku, přitom ale schází na úbytě. Pokud se nezačne alespoň natírat, rez se postará o zkázu,” chmuří se Michal Ambrož, majitel nedaleké vodní elektrárny a ostrovních pozemků.

Danajský dar

Do roku 1988 viadukt patřil ministerstvu vnitra, povinnost pečovat o něj měla havlíčkobrodská okresní správa silnic. Dvacet let je vlastníkem obec, úřední převod na ni však byl danajským darem.

„Stát se mostu elegantně zbavil, ale my nemáme ani na základní údržbu. Jen antikorozní barvy by možná přišly na milión. Připočtěme seškrábání rzi a nátěry. Ty faktury bychom uhradit nedokázali,“ soudí starosta Okrouhlice Vladimír Šimek.

Podle pamětníků byl most za 117 let natřen jednou. „Ať se koupí kartáče, barvy a štětce a vyhlásí se brigády občanů a spolků. Věřím, že bychom náš most dokázali natřít sami,“ je přesvědčen mladý muž, který však Deníku odmítl prozradit své jméno.

Asi největším počtem mostů a lávek se může na Havlíčkobrodsku pyšnit Ledeč nad Sázavou. Starosta Stanislav Vrba jich napočítal asi třiadvacet. Za čtyři roky, kdy úřaduje na radnici, se jich podařilo opravit osm.

Tedy osmá se právě opravuje – lávka u Kovofiniše. Přitom po povodních v roce 2004 se podařilo zcela nově zbudovat most v Pivovarské ulici a lávku u sokolovny.

„V minulých letech stav lávek a mostů nikdo soustavně nesledoval, proto u nich často zjišťujeme špatný stav, a postupně je opravujeme. Lávka u Kovofiniše měla projít drobnou opravou, ale jakmile se začalo pracovat, zjistili jsme, že ji musíme opravit téměř celou,“ vysvětlil ledečský starosta.

INFOGRAFIKA
(kliknutím zvětšíte)

reportéři Deníku