„Potíž je v tom, že zrakově postižení o možnostech, které mají u nás v knihovně, stále málo vědí. Většinou je problém v jejich okolí, které jim informaci nepředá,“ posteskla si knihovnice Oddělení specializovaných služeb Hana Lacinová.

Změť teček na bílém papíře

Radost jí naopak může dělat třeba dvanáctiletý Vladimír Bodiš. Ten čte právě čtvrtý díl Harryho Pottera, „jako když bičem mrská“. „Nemusel to ani vyslovit nahlas. Tak hloupě to znělo…,“ čte z bílých listů, na kterých nezasvěceného zaujme až při bližším zkoumání změť vyražených teček. To je právě Braillovo písmo.

„Je obsažnější než klasický černotisk, takže třeba čtvrtý díl Harryho máme v šestnácti sešitech,“ vysvětlila Hana Lacinová. Z dalších knih ve slepeckém písmu je v knihovně například Jirotkův Saturnin nebo Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

„Braillovo písmo jsem se učil od pěti let. Ale trvalo mi rok, než jsem se ho naučil pořádně. Pak už jsem četl hodně knížek, a tak jsem vlastně trénoval,“ vzpomíná Vladimír, pro kterého je slepecké písmo jedinou možností, jak si něco přečíst.

Pro vidoucího člověka je ale velmi složité. Hana Lacinová z knihovny by se ho také ráda naučila, ale zdá se jí nesmírně obtížné. „Pro vidící je těžké,“ připouští Vladimír.

Televizní lupa zvětší i změní barvy

Další službou, která by mohla být v knihovně více využívána, je speciální televizní lupa. Ta není určena pouze pro zrakově postižené. Občas k ní sedají i čtenáři, kteří si doma zapomněli brýle. Využít ji může kdokoli i bez čtenářské průkazky.

„Tato pomůcka zvětšuje obraz. Čtenář si zvětšení může nastavit, jak potřebuje, stejně jako třeba měnit barvy, pokud je na některou citlivější,“ vysvětlila Hana Lacinová.

U televizní lupy sedí paní Jana: „Jsem slabozraká a v praxi to vypadá tak, že nejsem schopná přečíst klasický text o velikosti písmen menších než dva centimetry.“

Pod lupou má Havlíčkobrodské listy a díky ní může číst stejně rychle, jako kdyby problémy se zrakem neměla. „Čtenář si může zadat i zvětšení negativu, nastavit svislé i vodorovné vodicí lišty, může měnit základní barvy anebo psát. Lupa mu díky speciálnímu programu nezvětšuje ruku, ale hrot tužky,“ dodala knihovnice.

Zrakově postižení lidé lupu využívají i pro čtení dokumentů, které třeba dostali na úřadě, a hned je tu mohou díky lupě i vyplnit. Zvětšovat lze také mapy nebo cokoli jiného v tištěné podobě.

Paní Jana si z radnice přinesla například žádost o poskytnutí jednorázového příspěvku na kompenzační pomůcky, a na tento dokument se může díky lupě podívat.

„Momentálně bych si totiž chtěla koupit radiomagnetofon, který umí přehrávat formát MP3, protože naše knihovna už nabízí k zapůjčení načtené knihy nejen na kazetách, ale i na cédéčku, což je určitě lepší při skladování i přenášení,“ dodala paní Jana.

Podle Hany Lacinové je lupa využívána několikrát do týdne, ale mohla by být mnohem častěji. „Starší lidé se většinou ostýchají a mají z moderní techniky strach. Ale to není potřeba. Základní obsluha je velmi jednoduchá a zvládne ji každý,“ ujišťuje. Se složitějšími úkony pak rády pomohou knihovnice.