Jedním z důvodů je i to, že koryto řeky Sázavy je zaneseno usazeninami, ale nikdo nemá peníze na jeho vyčištění. Paradoxem je, že čistit by ho podle zákona měli majitelé jezů.

Ve státní řece „patří“ vlastníkovi jezu úsek od jeho jezu k dalšímu. Někde to jsou stovky metrů, jinde kilometry… Jen v Ledči jsou jezy tři – dva soukromníků a jeden státní.

Protipovodňová opatření ve městě mnoho nezmůžou a většinou jimi chtějí firmy jen na Ledči vylákat peníze.

Voda si z řeky na nábřeží cestu vždycky najde, když ne jinudy, tak odpadním systémem. Podle místostarosty Jaroslava Doležala by bylo řešením, kdyby poslední jez ve městě – u firmy Kovofiniš – měl jezová vrata.

Ideální řešení

„Největší problém je totiž právě v tomto posledním jezu. Ten zvedá hladinu řeky ve městě. Konzultoval jsem to i s několika hydrology, a ti tvrdí, že jezová vrata by byla ideálním řešením,“ říká místostarosta Jaroslav Doležal s tím, že kdyby se před povodní otevřela, zvýšila by se průtočnost a hladina řeky ve městě by se tolik nezvedla.

Jenže jez patří soukromému majiteli a město nemůže investovat do cizího majetku.

Ke zmenšení škod při povodních by pomohlo i to, kdyby bylo koryto řeky vyčištěno od usazenin. Jenže udělat by to měli majitelé jezů, kteří na to nemají peníze.

„Vím o tomto vodním zákonu, ale není podle mě dobrý. Majitel jezu si na provozování vodní elektrárny rozhodně nevydělá tolik, aby byl schopný o jezovou zdrž pečovat,“ dodává místostarosta.

Majitelem jezu u Kovofiniše je Josef Bobek. Koupil ho po revoluci a nedávno se mu tam podařilo zprovoznit elektrárnu. Ta mohla fungovat již dříve, kdyby mu ji několikrát před dokončením nezničila povodeň. Sám tedy na zvedání hladiny doplácí.

O svých povinnostech ví. „Měl bych udržovat jez v provozuschopném stavu. Jenže jez byl šedesát let neudržovaný a jsou tam ohromné nánosy z dlouhodobé ekologické zátěže. V padesátých letech se tu vystavěl Kovofiniš a od té doby se tu usazuje nánosů ještě víc,“ říká.

U řeky vyrůstal od dětství, čtyřicet let pracoval v Kovofiniši, ale o tom, že by se řeka za tu dobu alespoň jednou čistila, neví. „Nechat řeku vyčistit na své náklady je pro mě ale absolutně finančně nepřijatelné. Ty nánosy se rekrutují z minulých let,“ dodává.

O tom, že zanesení řeky je značné, nediskutuje ani místostarosta. „Dnes je už tak velké, že ani Povodí Vltavy neví, kde by s čištěním mělo začít. Celé roky se nic nedělalo, pouze loni se část koryta upravovala ve Světlé, ale řeka by se měla vyčistit kompletně až k soutoku. Jiné východisko nevidím,“ řekl Jaroslav Doležal.

Při té příležitosti navrhuje odstranit přerostlé stromy podél koryta, protože při povodni může způsobit pád takového tělesa do řeky průšvih. Podle místostarosty by se zeleň měla nahradit novou.

„Celý život jsem byl optimista, ale teď nečekám, že se něco změní rychle. Začít se s tím však musí,“ dodal.

Josef Bobek na vlastnictví jezu spíše doplácí. V jeho blízkosti navíc vlastní několik budov, ale po zničujících povodních v uplynulých letech nemají téměř žádnou cenu.

„Povodí totiž vyhlásilo nové záplavové zóny, takže zvedlo původní záplavovou oblast o několik metrů výš a všechny nemovitosti tady tak znehodnotilo. Nemůžete tu nic stavět, nic dělat a kdybych to chtěl prodat, kdo to koupí?“ Zlobí se. Kdo by se mu divil?