Znamená to, že v jeho dílně se oficiálně zavírá v šest hodin večer, ale svítí se tam ještě dlouho do noci a zase od časného rána. „Je to každý rok stejné, lidé si celou zimu na své kolo nevzpomenou, až když začne hřát sluníčko, tak jim dojde, že bicykl potřebuje alespoň základní údržbu, promazat a seřídit, ale některý také generální opravu,” říká muž, jehož diář je několik dnů dopředu zaplněn objednávkami a dveře se v těchto dnech netrhnou.

„Méně často přicházejí ti, kdo nešetřili a koupili si rovnou kvalitní kolo. Naopak, kdo se nechal zlákat v supermarketu na levný šmejd, je tady ke své pozdní lítosti častým hostem,” dodává servisní technik.

Teprve v pozdním podzimu se Jaroslav Pochtiol vrátí k zimní pracovní době a bude mít čas i na svého koníčka - válečnou literaturu.

Ivo Havlík