Podařilo se jim odkrýt areál, o kterém bez dalších analýz a zkoumání ale zatím nemohou říct, k čemu přesně sloužil. „Skládá se ze shořelé dřevěné stavby, zřejmě lehčí provzdušněné konstrukce. Zanikla požárem a díky tomu máme k dispozici mimořádně zachovalé konstrukční pozůstatky včetně spálených kusů dřev a trámů,“ vysvětlil vedoucí jihlavského pracoviště společnosti Archaia Petr Hrubý.

Poblíž se našly i dvě výhně zhruba o rozměrech 75 krát 50 centimetrů obdélných tvarů s oblými rohy a kamennými základy. Stavba a pece evidentně tvořily nějaký výrobní areál. „Zdá se, že by pece mohly souviset se zpracováním kovů,“ předkládá Hrubý pracovní teorii, ke které dospěli archeologové pomocí několika indicií. Jednou z nich je blízkost Perlového potoka, který přitéká z jihu z Humpolecka a pramení v místech, kde se vyskytují křemenné žíly s obsahem zlata.

Našel se žernov

„Perlový potok se řadí mezi sekundární zdroje zlata a byl za tímto účelem vyhledáván už zřejmě i ve 13. století. Proto uvažujeme, že pícky by mohly sloužit k přepražení prorýžovaného zlatonosného písku, horniny či křemenných žil. Pražením se stane materiál poddajnější a může se dál zpracovat drcením nebo mletím,“ vysvětlil dál vedoucí.

Tomuto vysvětlení by nahrával ještě jeden nález z místa výzkumu. V jedné z pícek se našel mlýnský kámen se stopami po mletí, který byl zřejmě součástí ručního rudního mlýna, takzvaného zlatomlýna. Pokud by se to potvrdilo, pro archeology by to znamenalo, že někde poblíž, zřejmě přímo u toku potoka, se před stovkami let nacházelo rýžoviště a zlatomlýn.

Práce archeologů v terénu ve čtvrtek definitivně skončily, ale výzkum tím nekončí. Odebrali velké množství vzorků nejen z pecí, ale i z okolí, a ty musí být analyzovány. Například metodou zvanou půdní metalometrie, která zjistí, zda vzorky neobsahují podezřele mnoho kovů, které by mohly doprovázet zpracování zlata. To, co se našlo v pecích, pak bude prorýžováno a nejtěžší složka prozkoumána pod mikroskopem. Pak teprve mohou archeologové říct, zda jejich pracovní teorie byla správná či nikoli.

Díky značným keramickým nálezům ovšem mohou říct už dnes, že areál pochází ze 13. století. „To však bylo velmi dlouhé a dynamicky se měnící období, takže se chceme pokusit to zařazení více upřesnit,“ dodal Petr Hrubý, který se i se svým týmem stěhuje na Třebíčsko, kde v souvislosti s výstavbou silnice o délce šesti kilometrů bude zkoumat pravěké sídlištní areály.