Slepice ovšem nahrazovaly lahve a místo oxidu uhličitého, jenž je v takových případech jedním z prostředků k usmrcení zvířat, zaplnil stan představující drůbežárnu kouř z dýmovnice.

„Na místě je asi osmdesát hasičů, z toho čtyřicet se účastní cvičení přímo a čtyřicet přihlíží. Jsou tu velitelé hasičských stanic z celé Vysočiny,“ sdělila mluvčí krajských hasičů Petra Musilová.

Se zařízením na dekontaminaci vozidel přijeli i kolegové z Jihomoravského kraje. „Účelem je ověřit si metody postupu. Snad je v praxi nebudeme potřebovat,“ řekl Libor Hanuška z vedení krajského sboru.

Hlavně bezpečnost

Veškeré úkony (zaplynování, kontrola koncentrace plynu, odvětrání, dezinfekce, vynesení zvířat nebo dekontaminace) následovaly po sobě tak, jak by tomu bylo i při skutečném zásahu. Lékař zasahujícím mužům rozdával tablety představující lék Tamiflu…

Organizátoři cvičení měli velkou moc: upravovat pro své potřeby prostor i čas. „Nyní by se třicet minut měřily koncentrace oxidu uhličitého, teprve pak by nastoupila jednotka k odvětrání haly,“ vysvětlil velitel zásahu Luboš Vacek poté, co se nad „drůbežárnou“ objevila kouřová clona. Aby se cvičení neprotahovalo, postrčily se ručičky hodinek dopředu.

Poblíž „drůbežárny“ stálo zařízení pro dekontaminaci osob – vlastně přenosný komplex převlékáren a sprch. Jím museli hasiči po akci projít. Uvnitř bylo cítit prostředek užívaný na dekontaminaci i při ostrých akcích, ačkoliv na cvičení ho nahradila obyčejná voda. Jak je to možné? Loni v červenci totiž hasiči z Vysočiny zažili nasazení do ostré akce tohoto typu na Orlickoústecku, kde se ptačí chřipka vyskytla na dvou farmách. Tam tehdy jejich dekontaminačním zařízením prošlo asi tisíc lidí.