„Jdete pozdě!“ S podobnými výtkami se mohou setkat lidé, kteří se řídí podle ručiček hodin na největším brodském kostele. Hodiny jsou sice historickým unikátem, ale na časomíru spolehnutí není.

„Ve všech městech, kde jsem působil, byly kostelní hodiny majetkem obce. V Havlíčkově Brodě je vlastní církev a v tom je háček. Rádi bychom pořídili nové, ale nemáme na ně peníze,“ objasnil neustálé problémy s hodinami vikář Ladislav Novák. Nový stroj by podle jeho slov vyšel na 300 tisíc korun.

Obyvatelé si zvykli

Místostarosta Libor Honzárek, který má na starost kulturní památky ve městě, situaci tak černě nevidí. „V současné době, kdy má každý hodinky na ruce nebo v mobilním telefonu, je podle mě zbytečné pořizovat nové kostelní hodiny. Obyvatelé už si na jejich nepřesnost zvykli, nebo si jí dokonce ani nevšimli, a berou je spíš jako historickou památku,“ podotýká Honzárek.

O hodinový stroj se už dvacet let stará Vladimír Dobrovolný, který ví o všech jeho nedostatcích: „Stroj nemá žádnou tepelnou kompenzaci, je hodně citlivý na výkyvy teploty a pak se hodiny zpomalují nebo zrychlují. Občas se také stane, že se zastaví kyvadlo, spadnou řemeny od motoru nebo se do sebe ve větru zaklíní ručičky,“ přibližuje závady hodin vyučený elektrotechnik, který si seřizování ulehčil pomocí mobilního telefonu.

„Z domu na hodiny vidím, takže je můžu kontrolovat a seřizovat. Při práci mi pomáhají dálková ovládání. Mám tu nainstalované zařízení, které přes mobilní telefon hodiny dokáže zpomalit nebo zrychlit. Ušetřím si tím několik výstupů na věž, které jsou poměrně náročné,“ popisuje své vynálezy aktivní Vladimír Dobrovolný, jehož při každé cestě po točitém schodišti k hodinám doprovází věrná fenka Betty.

Následovníka zatím nemá

Kvůli vysokému věku by amatérský hodinář rád přenechal péči o hodiny obětavému zájemci, kterého však nemůže najít. „Výstupy a nedostatek času mě dost zmáhají. Pořád musím hodiny sledovat, ale když potřebuji na delší dobu odjet, nemá je kdo seřizovat. Bohužel jsem ještě nenašel nikoho, kdo by byl ochotný se o hodiny starat. Pomoc bych rád přivítal,“ prozrazuje Vladimír Dobrovolný a malou nádobkou láskyplně promašťuje zubatá kola starého stroje.

Aneta Štefánková