„Jestli jsem řidičovi odpustil? Ctím právo, vina mu prokázána nebyla. Neobviňuju, nesoudím. Vojta byl prostě ve špatnou chvíli na špatném místě,“ smutně konstatuje Jaroslav Pejchal, příbuzný chlapce, jenž doplatil na selhání brzd avie, i když přes přechod přecházel vzorně a na zelenou.

Právě Pejchal byl tím, kdo přišel za tehdejším starostou Jaroslavem Kruntorádem s peticí za bezpečnější Masarykovu ulici. „Bohužel, pro mě i pro dívky ze zdravotnické školy, které podobně jako já zorganizovaly podpisovou akci, to však nebyla vhodná doba. Těsně před zastupitelstvem mi sice starosta Kruntorád podal ruku a přislíbil, že udělá všechno, co bude v jeho silách, ale poté na zasedání rezignoval na svou funkci,“ vzpomíná na krutý rok 2006 Jaroslav Pejchal. Všechny sliby byly rázem ty tam. I když se věci za starostování Kruntoráda daly do pohybu, volba nového vedení města všechno změnila.

„Od tehdejšího starosty to nebylo fér. Do teď to považuju za podraz nejvyššího kalibru,“ rozčarovaně podotýká.

Masarykova ulice se však od té doby přece jenom změnila. Přibyl ostrůvek, zúžený pruh i výraznější značení přechodu pro chodce.

Přesto to však není to, co obyvatelé požadují: podchod. Ten však stojí a padá na žádosti o dotaci. Pětadvacet milionů si totiž radnice ze svého rozpočtu dovolit nemůže.

Kamery zatím zamítli

„Věříme, že naše žádost bude úspěšná,“ poznamenává místostarosta Libor Honzárek.

„Už teď jsme však vypsali výběrové řízení na dodavatele stavby. Pokud totiž peníze od státu získáme, do konce roku musíme podchod vybudovat. Nechceme tedy na nic čekat,“ říká místostarosta Honzárek.

„Tento krok mě potěšil, myslel jsem si totiž, že se v této oblasti už nic neděje,“ reaguje Pejchal.

Pozitivně hodnotí také ostrůvek. Určitě ho však mrzí, že rada města smetla ze stolu realizaci kamerového systému. „Je to paradox: radě se nelíbilo, že by se výběrového řízení účastnilo příliš málo firem. Ale to máte těžké, když v celé Evropě jsou pouze dvě opravdu kvalitní firmy, které se instalací kamerového systému zaobírají,“ poukazuje Pejchal.

Místostarosta Honzárek však nevylučuje, že se pořízení kamer ještě na pořad dne dostane. „Pokud se podaří podchod, diskuse se znovu rozvine,“ potvrzuje.

Celou Masarykovu ulici považuje Pejchal za nešťastnou. „Nápad vést čtyřproudovou silnici sídlištěm je absolutně nešťastný a tragický,“ je přesvědčený. „Tehdy však nebyl takový provoz. Navíc, Masarykova ulice byla pouze dočasným řešením, než se postaví obchvat. A kam jsme se dostali dnes?“ ptá se.

I když ze začátku vše nešlo tak, jak si představoval, nikdy to nevzdal. „Sílu bojovat musíte mít. Svého dosáhnete jen tehdy, když pořád otravujete. Nakonec vám vyhoví, jen aby se vás zbavili,“ říká s trochou ironie.

Mluvil třeba s poslancem Petrem Zgarbou. „Chtěl, abych mu poslal kopii petice. Slíbil, že udělá maximum. Kopii jsem poslal, ale on se už neozval,“ prozrazuje Pejchal.

Řidičovi nakonec vinu neprokázali. U soudu se sešlo několik posudků. Jedny tvrdily, že nehoda byla nezaviněná, že její příčinou byla momentální závada. V dalších se zase odborníci shodli na tom, že řidič už dlouho musel cítit, že brzdy jsou ve špatném stavu. „Řidič nám poslal omluvný dopis. A já? Především ctím zákon,“ dodává Jaroslav Pejchal.