A třebaže nyní je oproti minulosti na Vysočině v důsledku nízkých výkupních cen oseto kmínem mnohem méně ploch, hálčivec je na postupu a způsobuje zemědělcům pořádné vrásky.
„Škody na úrodě mohou dosáhnout i čtyřiceti procent. O hálčivci kmínovém toho víme dost, ale přesto se proti němu těžko bojuje,“ říká šlechtitel Josef Kameník ze společnosti Oseva Pro sídlící v Keřkově.
Odborník, který dosáhl toho, že náš kmín ponese evropské chráněné označení původu Český kmín, je rozšířením roztoče znepokojen.
Způsobí rostlinám „rakovinu“
Jak vlastně hálčivec škodí? „Je přítomen ve vyvíjejících se částech rostliny, hlavně v květech. Z pletiv saje výživu, ale přitom zase zpět vypouští své štávy, které stimulují tvorbu buněk. V květech se pak místo semen vytvoří takzvané hálky,“ popisuje Miloslav Linhart z brodského pracoviště Státní rostlinolékařské správy.
Postupy, které mohou škody na úrodě zmenšit, přesto existují. Doporučuje se později sít. Hálčivci to ztíží cestu ze sklizených polí na nové rostliny. „Letní výsevy jsou ovšem nejisté. Může přijít sucho a rostliny špatně vzcházejí,“ uvádí Linhart. Podle Kameníka pěstitelé toto riziko občas podstupují. Hraničním dnem pro výsev je ale prý v našich podmínkách 20. červen.
V prvním roce dvouletého životního cyklu kmínu se vyvíjející se mladé rostliny chrání takzvanou krycí plodinou. Tou může být hrách, bob, mák, někdy se užívá i obilí. Z hlediska ochrany proti škůdci volba krycí plodiny příliš nehraje roli. „Spíše je důležité nesklízet krycí plodinu v horkých dnech, neboť ostré slunce v takových případech kmín může poškodit,“ vysvětlil Kameník.
Dobrým způsobem, jak výskyt roztoče v porostu omezit, je sít kmín na stejnou plochu znovu nejdříve po šesti až osmi letech. „Jednotlivá pole s kmínem by od sebe také měla být co nejvíce vzdálena. „Čím dále, tím lépe. Ideálních je několik stovek metrů,“ říká Linhart.
