Zažitá představa o takové situaci je následující: otec neplatí matce po rozvodu na dítě v její péči. Takto sice vypadá hodně případů, ale zdaleka ne všechny. „Mezi dlužníky byly letos i dvě ženy, loni jedna,“ informoval Bohuslav Rada z brodské policie. Jak soudy přece jen pomalu přestávají svěřovat děti z rozpadlých partnerství výhradně do péče žen, bude možná podíl „krkavčích matek“ v policejních statistikách přibývat.
Devět dětí, ale většina v ústavu
Další skutečností nabourávající mýtus je tato – v roli neplatiči šizeného se neocitá vždy jen druhý z rodičů, ale často také ústav, do něhož bylo dítě svěřeno. I v jeho prospěch totiž může soud uložit rodičům platit výživné.
Muž, který je tu jakýmsi alimentovým rekordmanem, měl právě v různých ústavech sedm dětí, dvě další žily každé u jiné matky. Letos se nejvíce vyznamenali dva dlužníci, jejichž nesplacené alimenty se vyšplhaly na šedesát a šedesát a půl tisíce. Jako by spolu soupeřili o prvenství…
Letošní počet problémových spoluživitelů dětí v jiné než vlastní péči dává tušit, že výsledek na konci roku bude zhruba stejný, jako v letech předcházejících. Je potěšující, že situace se alespoň nezhoršuje.
Kdo vlastně jsou lidé, kteří zanedbávají zákonnou povinnost podílet se na živobytí dítěte? „Nepamatuji, že by to schválně ze msty dělal dobře situovaný člověk. Byl by sám proti sobě – bohatým to za popotahování u soudů nestojí a raději platí. Jsou dnes ostatně ženy, které pobírají skutečně královské alimenty,“ říká Bohuslav Rada. Čím chudší rodiny, tím jsou problémy větší.
Často využívaná možnost je dát přezkoumat stanovenou výši výživného. Ta se může snížit nebo zvýšit se změnou finanční situace povinného nebo potřeb dítěte.
2006................................................45
2007................................................49
2008......................................dosud 23