„Jde o studenty se zaměřením na chov koní a jezdectví,“ vysvětlila jedna ze zkoušejících profesorek, Ivana Králíková. „Otázky měli namíchané, část se týkala chovu a jezdectví, část chovu hospodářských zvířat a rostlinné výroby.“ To znamená, že ne všichni se museli v rámci praktické zkoušky dívat na svět ze shora.

„Já jsem však ráda, že jsem si vytáhla jezdectví,“ poznamenala Lenka Machová. „Je to můj koníček. Navíc jsem měla štěstí i v tom, že jsem dostala snad to nejlehčí, co mohlo být – čištění, popis sedla, uzdečky a zapřahání,“ doplnila očividně spokojená. Už prý slyšela, že známka bude dobrá. Zákulisní vítr jí donesl, že prý dokonce jednička.

Ukázali, co nadrilovali

S drezurní úlohou, to znamená ježděním podle písmen a ukázkami cviků, se musela porvat Anna Králová. I když to podle jejích slov nebylo příliš těžké, několika chybám se přece jenom nevyhnula. „Snad to nebude horší než za tři,“ řekla s nadějí v hlase.

Studentka Michaela Doležalová měla radost z otázky – kavaletová práce. (Kavalety jsou technickou pomůckou jak při výcviku koně, tak i jezdce. Při výcviku koně jde o posílení jeho svalů, zlepšení prostupnosti, o to, aby kůň správně pracoval hřbetem. Protože kůň musí při překonávání kavalet zvedat nohy výš a tím i více pracovat, posilují se svaly, aniž by se měnil sled kroků – pozn. aut, zdroj, internet).

„Doufám, že to nebylo tak hrozné, nějaké chyby jsem určitě udělala. Ale za tu otázku jsem opravdu ráda,“ nechala se slyšet Michaela.

„Studenti v podstatě ukázali to, co čtyři roky drilovali,“ zkonstatovala další zkoušející Markéta Musilová. „Dneska museli předvést vše, co se týká koní, od zapřahání, drezurní práce, parkurového skákání až po ošetřování,“ říká. Podle jejího názoru mají usnadněnou práci ti, kteří se jezdectví věnují aktivně. „Ale mám pocit, že dneska byli všichni natěšení,“ dodala s úsměvem.