Odstupujeme. Prohlašuje asi desítka ze 34 obcí zúčastněných v projektu Nakládání s odpady, který zajišťuje Energetická agentura Vysočiny (EAV). Další se po informaci, že jimi požadované dotace se krátí na méně než polovinu, agentuře neozvaly vůbec.

Jiné chtějí pokračovat, ale netají se názorem, že by nebylo špatné celý projekt přepracovat. „Obce měly možnost žádat dotace na koupi odpadových nádob a kompostérů v celkové výši asi 14 milionů korun. Státní fond životního prostředí ale dotace zkrátil na 40 procent,“ vysvětluje Michaela Bačáková z EAV.

Pro některé obce to znamená, že si odpadové nádoby a další náležitosti koupit mohou, ale s tím, že 60 procent požadované ceny zaplatí ze svého rozpočtu ještě letos. Pro některé obce to ale znamená nečekané výdaje přesahující 100 tisíc korun.

„Podle informací, které jsem od státního fondu dostala, se koupí nádob výrazně zvýší objem zakázky pro firmu, která v regionu zajišťuje svoz odpadů. To se ostatním svozovým firmám nelíbí a považují to za porušení hospodářské soutěže a mohly by protestovat,“ vysvětluje důvod zkrácení Bačáková.

Rozum zůstává stát

Přitom dostatek odpadových nádob městům a obcím chybí. „Hlavně kontejnerů na plasty. Pití se prodává v pet lahvích. Když je horko, jsou ty žluté kontejnery hned plné a další lahve už není kam dávat,“ stěžuje si například Zdeněk Lédl z Přibyslavska.

Podle starostky Stříbrných Hor na Přibyslavsku Marie Kollarikové nad takovým zdůvodněním zůstává rozum stát. „Na jedné straně jsou obce nabádány k ekologickému hospodaření, na druhé straně na to doplatí. Pokud jiné svozové firmy mají problém s údajnou nekalou konkurencí, ať se dohodnou s obcemi v místě svého působiště na podobném nápadu. My sice v projektu nakonec zůstáváme, ale líbí se mi čím dál méně,“ konstatuje starostka Kollariková.

„My chceme v projektu pokračovat, protože je pro nás výhodný,“ říká starosta Jan Štefáček za město Přibyslav. Pokračovat chce i Havlíčkův Brod a obec Věžnice.

„My končíme, není to pro nás výhodné,“ informuje starosta Krátké Vsi Jiří Ondráček. Odstupuje například i Horní Krupá, zájem ztratila obec Slavětín i městečko Krucemburk.

„My pokračovat v projektu chceme, ale se změnami,“ upřesňuje starosta Jitkova Petr Kubát.

Pokračovat, to znamená, že obec musí buď zaplatit navrženou cenu třeba s ročním odkladem, nebo svoje požadavky proškrtat. Snížit počty požadovaných odpadových nádob, nebo se rozloučit s kompostéry na biologický odpad a dohodnout se na těchto změnách znovu se Státním fondem životního prostředí.

„Možná jsme mohli být v požadavcích skromnější, ale když projekt začínal, hovořilo se o dotacích ve výši 90 procent. To nás zaujalo, ale výsledek je pro nás zklamáním,“ stěžují si odstupující obce.

Nekončící jednání

Někteří ale lákavé vidině ústně slibovaných dotací nepodlehli, v požadavcích se drželi „při zemi“ nebo se do projektu nezapojili raději vůbec. „My sázíme na jistotu. Když jsme zjistili, že na odpadové hospodářství můžeme mít od kraje Vysočina jisté dotace ve výši 50 procent nákladů, vybrali jsme si možnost požádat raději kraj. Je to lepší než se pouštět do projektu, kde výše dotací je nejistá,“ vysvětluje František Škorpík ze Šlapanova.

Podle Bačákové z Energetické agentury bude celý projekt za takové situace během na dlouhou trať, který letos zřejmě neskončí.