Kdo se však po práci nepoptával dopředu během jara, často s žádostí o brigádu nepochodí. „Brigádníci si u nás práci domlouvali minimálně měsíc, spíš dva měsíce dopředu. Kdyby měl teď někdo zájem o brigádu na září, tak bych se s ním ještě pokusil domluvit, ale na srpen bychom ho nejspíš nevzali,“ vysvětlil personalista havlíčkobrodské Futaby Ondřej Sobota.

„V pondělí jsem se byla ptát na brigádu v Kauflandu. Dali mi papíry a řekli, ať přijdu na konci srpna. Berou prý jen do lahůdek, já bych však raději třeba na kasu,“ popsala svou zkušenost dvacetiletá Marcela Stehnová.

Pomáhají příbuzní

Často je k nálezu volné brigády potřeba štěstí, ještě častěji hraje roli pomoc známých či přátel. „Brigádu jsem si sehnala před dvěma a půl lety přes kamarádku, která za sebe chtěla náhradu. Původně to mělo být na 14 dní, ale zůstala jsem tam celé prázdniny a letos tam jezdím druhým rokem,“ říká Zuzana Culková, která pracuje jako servírka v restauraci v Údavech u Ždírce nad Doubravou.

„Já dělám prodejce gastro zařízení. Jednou týdně musím do kanceláře do Ostravy udělat papíry, ale jinak je ta práce úplně výborná,“ pochvaluje si způsob letního přivýdělku Dan ze Štoků.

Zatímco u dívek vítězí prodávání v obchodech a obsluhování v restauracích, chlapci volí spíš možnost tvrdé práce za hodně peněz, a proto nejčastěji vypomáhají jako stavební dělníci.

„Je to sice dřina, ale ty výplaty jsou lepší – bývá to bez smlouvy a peníze tak dostanete rovnou na ruku,“ podělil se o své zkušenosti se zedničinou Vít Ledvinka z Chotěboře.

Martina Hromádková