Len pěstovaný k výrobě textilního vlákna na českých polích definitivně končí. Letos jím bylo v celé republice oseto pouhých 150 hektarů polí, z toho 37 na Havlíčkobrodsku. Příští rok už zemědělci nezasejí ani semínko. Ještě nedávno byl přitom len přadný typickou českou plodinou, na jejíž produkci se Havlíčkobrodsko velkou měrou podílelo.

Neměl ho kdo zpracovat

„Len je tradiční plodina, která na Vysočinu patří. Bohužel v devadesátých letech nastaly ekonomické problémy a začaly se rušit tírny, které len zpracovávaly,“ vysvětlila členka Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová. „Produkce lnu má úzkou souvislost se zpracovatelským průmyslem, takže pokud chybí zpracovatel v blízkém okolí, začíná se zemědělcům výroba prodražovat, a tak od ní ustupují,“ upřesnila dále Brodinová.

K ukončení pěstování lnu přispěla také potřeba nákladné speciální techniky, pomocí níž se musel z polí sklízet, a zemědělcům se nevyplácelo do takového stroje investovat. „Co já si pamatuji, tak pěstování lnu bývalo výdělečný. Vzhledem k tomu, kolik bylo za vlákno, se to vyplatilo, ale najednou přestal být zájem,“ podotkl zemědělec Mísař.

Konec přadného lnu v Čechách uspíšil dovoz levného textilu z Asie na úkor domácí výroby a také skutečnost, že se vstupem do Evropské unie byl pro pěstitele nastolen méně výhodný dotační systém.

Na polích od příštího roku zůstane pouze len určený ke zpracování na olej, jemuž však Havlíčkobrodsko nevévodí. Na místních polích setý len nahradí obilniny a řepka olejka. Objevily se i experimenty s technickým konopím. Podle Brodinové však pro zemědělce znamená nová plodina nejistotu a agronomickou náročnost, do které se dle jejího názoru pěstitelé pouštět nebudou.

Martina Hromádková