„My si něco takového u nás nepřejeme. Někteří z nás jezdí za výdělkem do Jihlavy, jak by se dostali do práce?“ lekají se obyvatelé Šlapanova na Havlíčkobrodsku.

„Je to zásah do krajiny. Pokud by nám stavba takové trati něco přinesla, nebudu proti, ale pochybuji o tom. Spíš to přinese devastaci přírody, protože nejde jen o trať samotnou, ale ochranné pásmo kolem, které zničí velké množství pozemků,“ reaguje Milan Knob z Chotěboře. Zatím ani krajské samosprávě není úplně jasné, kudy přesně by vedly koleje speciálního vlaku, který dokáže trasu z Brna do Prahy zvládnout za pouhou hodinu.

„Pravděpodobně má jít o směr Kolín a Chotěboř k Dobronínu a dále u Měřína v blízkosti dálnice D1,“ uvažuje mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Budou odříznuti?

„Původní informace skutečně hovořily o tom, že by vysokorychlostní trať vedla kolem nás. Něco takového nechceme, protože budeme systémem různých přejezdů zcela odříznuti od krajského města,“ říká šlapanovský starosta František Škorpík s tím, že se šlapanovská samospráva rozhodně bude o celou věc zajímat a nevynechá možnost se k připravovanému projektu vyjádřit.

Samospráva sotva co zmůže

„Ale nevím, bude-li to co platné. Pokud vím, mluví se o trati, jako by to byla hotová věc a na naše stanovisko bude sotva kdo brát zřetel,“ myslí si Škorpík. Nadšení nepanuje ani v sousední Věžnici.

„Podle nového územního plánu by vysokorychlostní trať měla vést přes náš katastr pouze malou částí, ale ani tak o ni nestojíme, jen nevím, jestli proti tomu obecní samospráva něco zmůže,“ konstatuje starosta Věžnice Josef Málek.

Nepříjemné překvapení je možná stavba vysokorychlostní trati i pro město Chotěboř. „Doufali jsme, že u nás nic takového nebude,“ vrtí hlavou místostarostka Jana Tomášková.

Podle mluvčí Svatošové kraj Vysočina v současné době projednává s veřejností návrh Zásad územního rozvoje. „Do tohoto návrhu byla převzata podle podkladů Ministerstva dopravy ČR z roku 2003 také jižní varianta vysokorychlostní trati. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument předložený usnesením vlády a tudíž závazný, je povinnost kraje vládní rozhodnutí do návrhu své územní dokumentace zanést,“ řekla Svatošová.

„V tomto případě se jedná o zhruba několikasetmetrový technický koridor projektu. Návrhem se bude v září zabývat krajské zastupitelstvo,“ zakončila pro Deník krajská mluvčí.