To bývají nejčastější finty, jež používají ti, kteří se v hospodách a restauracích chtějí vyhnout placení.

Podle provozovatelů pohostinství počet takových podvodníků pozvolna stoupá.

V drtivé většině případů to jsou muži, vypadají poměrně slušně, na první pohled v nich něco podezřelého pozná jen zkušený číšník. „Jejich finty jsou jednoduché. Nechají na stole otevřenou krabičku cigaret a rozpité pivo. Počkají, až vrchní odejde za roh, a zmizí,“ vysvětluje provozovatel hostince na Havlíčkově náměstí Jaroslav Bárta.

Nejde ale vždy jen o muže. Zmizet z restaurace bez placení občas zkouší i ženy. Vždy jsou to ale podle Bárty zákazníci odjinud. Ne místní nebo stálí hosté.

Nemají na výběr

To potvrzují i mladičké servírky bistra o kousek dál. „Samozřejmě, že k takovým případům občas dochází. Bývají to hlavně zákazníci ze zahrádky venku, kam obsluha tak nevidí. Nám se to ještě nepřihodilo, ale slyšeli jsme o tom od kolegů. Jenže co v takovém případě dělat, když máte plný bar? Běžet za neplatičem, nechat prázdnou hospodu, a ještě riskovat, že vám ublíží?“ postesknou si dívky.

„Odejít z hospody bez placení? No vidíte, to mě v životě nenapadlo, i když mám občas do kapsy hluboko,“ směje se student Jiří Beneš, který přijel do Havlíčkova Brodu z Chrudimi. Důvodem, proč by to nikdy nezkusil, je hlavně strach z dopadení a ostudy.

Podle Ivoše Jelínka z restaurace v havlíčkobrodské Dolní ulici se dá na první pohled „rizikový“ zákazník poznat. Ale zvládne to jen zkušený vrchní s praxí.
I tady je finta stejná: cigaretová krabička, nedopité pivo, hlasité ujišťování hosta, že jde „jen na záchod“.

Lidé to podle Jelínka opakovaně zkouší i díky shovívavému zákonu, který podobné chování zahrnuje do přestupků a postih za ně je minimální. „Můžeme zavolat městské strážníky, ale když u sebe host nemá peníze, nikdo z něho útratu nedostane. Komise městského úřadu to asi nevyřeší. Chytit takového podvodníka sám a dát mu za rohem beze svědků pár facek? To bude riskovat málokdo, aby ho podvodník nakonec nehnal k soudu,“ krčí rameny Jaroslav Bárta.

Drzost neplatičů a nedostatek respektu před zákonem nezná mezí. „Stalo se nám dokonce, že jeden takový vykuk zavolal policii sám na sebe, ať ho seberou, že nemá na útratu, a vysmál se nám do očí,“ vzpomíná Jelínek.

Podle ředitele Městské policie Chotěboř Jiřího Novotného jsou opravdu městští strážníci čas od času voláni do některých chotěbořských restaurací a hospod, odkud chtěli hosté utéct bez placení.

Začarovaný kruh

„Jedná se o přestupek. Strážníci mají právo zjistit totožnost dopadeného a předat ji třetí osobě, to jest, například hostinskému,“ vysvětluje ředitel Novotný.

„Ten tak může z podvodníka vymáhat útratu třeba i soudně. Jenže sotva se někdo bude soudit kvůli útratě za sto korun. I když v případě, že je někdo takto přistižen několikrát, může být jeho jednání kvalifikováno i jinak než jen přestupek,“ doplňuje Jiří Novotný.

Podle něj se u restauračních neplatičů jedná o určité typy lidí, kteří buď peníze opravdu nemají, anebo mají dost drzosti zkoušet, i opakovaně, co jim projde. Někdy je to kombinace obojího.