Reparáty – nepříjemný závěr prázdnin, se konají pravidelně téměř na každé střední škole.

Týkají se především studentů, kteří z nějakého důvodu nemají uzavřenou klasifikaci, nebo obdrželi na vysvědčení pětku. Oficiálně se reparáty jmenují „dodatečná“ a „opravná“ zkouška.

„Učil jsem se téměř celé prázdniny, většinou tak tři až čtyři hodiny denně. Takové léto ale nestojí za nic,“ povzdychl si Jaroslav. Teprve pár hodin starý neúspěch ještě moc bolí. „Mrzí mě to. Snažil jsem se s touhle variantou moc nepočítat, ale stalo se,“ dodal. Se spolužáky se bude ještě rok vídat, než odmaturují a odejdou. On si pobyt na střední škole o rok protáhne. Pak by rád studoval něco kolem historie, na jazyky a matematiku prý moc není.

Není jich mnoho

Na Střední zdravotnické a Vyšší zdravotnické škole v Havlíčkově Brodě jsou letos spokojení. Studentů, kteří musí podstupovat dodatečnou nebo opravnou zkoušku, není tolik jako jiné roky.

„Dvě dívky budou skládat dodatečnou zkoušku kvůli překročení limitu pro absenci, který je 120 hodin. Budou prokazovat znalosti téměř ze všech předmětů. Tři žáci budou skládat opravné, dva z jednoho předmětu a jeden ze dvou,“ prozradila ředitelka školy Naděžda Vrbatová.

Asi největší potíže dělají studentům předměty, jako je matematika, somatologie, latina a medicínské předměty ve vyšších třídách.

Naopak více studentů než v minulých letech budou muset prozkoušet učitelé Vyšší odborné školy a Obchodní akademie v Chotěboři. Asi desítka z nich musela předstoupit a dokázat znalosti minulé úterý a ve středu.

„Mám pocit, že děti mají menší pocit pro zodpovědnost, že je nevzrušuje a netrápí, když propadají. Berou to jako normální věc. Navíc nám tu propadli i tři studenti ze čtvrtého ročníku, a to i třeba ze dvou předmětů. Jenže jsou podmíněně přijati na vysoké školy a k učení je už nic nemotivuje,“ posteskla si ředitelka Blažena Petrlíková.

Ta nechce, aby byli studenti zbytečně stresováni, ale nelíbí se jí, že slabé výsledky a reparáty berou na lehkou váhu.

Potíže mladým dělají tradičně jazyky a matematika. „Do prvních ročníků jsou dnes studenti přijímáni bez přijímaček, bereme je, protože dětí ubývá, ale i tak musí mít určitý pocit zodpovědnosti,“ dodává Petrlíková.

O podobném trendu mluví i vedoucí světelské pobočky České zemědělské akademie Humpolec Josef Horní. „Poměrně velký počet žáků, asi patnáct, vykonává doplnění klasifikace z odborného výcviku. Základním problémem je špatná docházka žáků učebních oborů. Žáci se ve většině případů na zkoušky sice připraví, ale jejich hodnocení začíná stupněm dobrým, tedy trojkou. Lepší známky jsou výjimečné. Stane se, že několik z nich končí kvůli tomu i studium,“ povzdychl si Horní. Ten se nechal také slyšet, že počty žáků, kteří nechávají klasifikaci na poslední chvíli, v posledních letech mírně narůstá.

Kromě klasických reparátů bude ve světelském zámku opravovat devět studentů maturitní zkoušku. Ty jsou rozloženy přibližně rovnoměrně mezi všechny maturitní předměty.

„Dalších jedenáct studentů nebylo k maturitě v řádném termínu vůbec připuštěno. Nemohli být totiž pro vysokou absenci klasifikováni, nebo z některého předmětu získali nedostatečnou,“ dodal Horní.

Nejčastěji mají maturanti potíže s cizími jazyky a s předměty jako ekonomika, účetnictví a matematika.