Tímto happaningem zpestřili pořadatelé tradiční podzimní Bramborářské dny. Jedinou povolenou pomůckou byla škrabka na brambory. Očištěné erteple padaly do kbelíku jedna za druhou. Sedm žen ukázalo, že doma určitě poctivě trénují, ale ani tři muži se nedali zahanbit. Rekordní čas, něco málo přes sedm minut a také první místo nakonec patřilo přece jen ženě, Janě Pejškové.

„Já mám poctivý trénink z domova. Občas musím brambory škrabat opravdu rychle, abych měla včas navařeno k obědu. Mám manžela, dvě děti, ale všichni tři jsou pořádní jedlíci,“ prozradila škrabková přebornice. Ani Luboš Holas z Veselého Žďáru se nedal zahanbit. Skončil na krásném třetím místě.

„Proč bych zapíral, doma manželce se škrabáním brambor pomáhám a jinak soutěžím rád, proto jsem se přihlásil,“ vysvětlil jeden z mála mužských soutěžících.

Pánové, kterým práce s bramborovou škrabkou nešla si mohli napravit reputaci na další soutěži v pojídání bramboráků na čas. „Jen aby zas nepřijel Hamerský,“ strachovali se už dlouho před bramborákovou soutěží někteří účastníci. Měli smůlu. Kamil Hamerský pověstný jedlík z Vírů na Žďársku ani tentokrát nechyběl. Jako duchovní podporu si přivezl manželku, syna a otce se kterým také usedl za jeden stůl. „na bramboráky jsem zvyklý, manželka je smaží doma běžně,“ prozradil Hamerský před začátkem soutěže, jen zapomněl sdělit jestli doma těsto míchají v obyčejné míse nebo v díži.

Pořadatelé nechali usmažit bramboráky z asi třiceti kilo těsta. Úkolem soutěžících bylo spořádat jedno kilo bramborové pochutiny do dvaceti minut. Dvanáct závodníků se sice poctivě snažilo, zdatně funělo, ale proti zkušenému borci neměli šanci. Talíř bramboráků zmizel v žaludku zkušeného jedlíka Kamila Hamerského mimochodem hubeného jako lunt, během dvou minut.