„Když srovnám Chotěboř a Ždírec, zábavy pro mladé ve Ždírci skutečně moc není. I když Ždírec zase nabízí výhodnější možnosti ke stavbě a bydlení. Člověk asi nemůže chtít všechno,“ říká Martina Hromádková.
Panu Michalovi chybí ve Ždírci především kulturní dům. „Kulturní dům je podle mých představ víceúčelová budova, která by sloužila široké veřejnosti. Zároveň byla centrem pro rozvoj kultury ve Ždírci. Možná by se potom z potulujících se partiček stal divadelní sbor nebo talentovaná kapela. Určitě se mezi námi najdou lidé, kteří jsou umělecky nadaní, tak jim dejme prostor pro rozvoj,“ vyzývá Michal radnici.
„I když jsme město, kulturní dům nemáme, vlastně už od socialismu,“ přiznává místostarosta Jiří Pavlíček, ovšem s výhradou, že pouhá stavba kulturního domu není samospasitelná a zájem umělecky tvořit musí vycházet odjinud.
Spolky vytvářejí jenom lidé
„Zájem zakládat kulturní spolky musí vycházet od lidí,“ je přesvědčený místostarosta Pavlíček. „Radnice to nemůže zařídit, i když může vytvořit pro kulturu vhodné podmínky. Ty však podle mého názoru ve městě už jsou. Existuje tady nová galerie, zájemci si mohou domluvit zkoušky pro divadlo nebo kapelu ve školní tělocvičně. Jestli ale pro někoho kultura znamená hlavně diskotéky, do sousedního Sobíňova, který je svým diskosálem vyhlášený, je to kousek,“ uvažuje místostarosta Pavlíček.
Proč vlastně Ždírec kulturní dům nemá? Podle radních je zatím několik investic důležitějších než kulturní dům: zateplení zdejší základní školy, stavba cyklostezek, které tamní občané už delší dobu požadují, nebo stavba sportovní haly, která městu rovněž chybí.
„Samozřejmě kulturní dům z investičních plánů města neškrtáme. Uvažujeme o přestavbě místního kina,“ upřesňuje Pavlíček.
Podle vedoucí informačního centra Zdeňky Lédlové samotná stavba kulturního zařízení ve městě umělecký život ve Ždírci nepozvedne. Problém je zřejmě někde jinde.
„Ždírec je moderní město, kam se nastěhovalo najednou velké množství cizích lidí, kteří se navzájem neznají. Chybějí nám tradice, které vytvářejí okolní obce, kde se sousedé znají od malička. U nás se budou muset nějaké postupně vytvořit, ale to bude záležet v první řadě na nás samotných,“ vysvětluje dále Lédlová.
Prozatímní anonymita sousedských vztahů má podle ní za následek, že Ždírci chybějí například různé kulturní spolky, protože cizím lidem trvá poměrně dlouho, než si na sebe zvyknou a jsou ochotni se družit.
Opomíjená galerie
„Kulturní dům bychom mít mohli, ale je otázka, kdo by do něho nakonec chodil. Zvlášť, jestli si někdo pod slovem kultura představuje například diskotéky,“ pochybuje Lédlová.
Informační centrum a místní umělecká galerie zvou pravidelně obyvatele Ždírce na různá kulturní vystoupení a výstavy, ale není výjimkou, že sál zeje prázdnotou.
„Když pozveme do Ždírce umělce známé z televize, tak diváci přijdou. Museli jsme ale zrušit intelektuální besedy nad knihou, protože na ně nikdo nechodil, zatímco jinde je o taková setkání značný zájem. Ve městě je otevřena nová umělecká galerie, ale návštěvnost je slabá,“ poukazuje Lédlová.
