Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žil rod Klusáčků na Vysočině už od doby ledové?

Přibyslav - O husarský kousek se pokouší Jiří Klusáček z Prahy, jehož rod sahá možná až do poloviny 15. století na Vysočinu. Pomocí testů DNA chce potvrdit příbuznost všech českých Klusáčků, případně - pokud to půjde - ještě zjistit, zda jejich hodně vzdálení předkové přišli do kraje před 30 000 lety ze západní Evropy, nebo patří k původní populaci.

24.11.2008 1
SDÍLEJ:

Na hřbitovech u Přibyslavi stojí náhrobní kameny s vytesaným příjmením Klusáček. V roce 1653 však v celých Čechách a na Moravě žili jen dva muži tohoto příjmení. Foto: Ivo Havlík

Takové výzkumy umožňuje genetika a matematika. Zanícený genealog (jinak je povoláním ekonom) již vypátral, že všichni muži příjmení Klusáček pocházejí z generace dvou rolníků z českomoravského pomezí, Jakuba a Františka Klusáčkových.

Ti v roce 1653 žili jako jediní nositelé tohoto příjmení v Čechách a na Moravě, Jakub v Hrbově a František v Přibyslavi.

Badatel svá tvrzení dokládá středověkým soupisem daňových poplatníků, tzv. berní rolí. Ještě starší je záznam o Janu Klusáčkovi ze Zhoře, který byl ve službách Kostků z Postupic, první informace o něm se váže až k roku 1464 v souvislosti se soudní pří o vyplacení věna jeho nevlastní matce.

„V jak daleké historii můj předek žil, lze do určité míry vypočítat. Zda však náš konkrétní prapředek žil na území současného Česka již od konce doby ledové, nebo sem migroval později, zatím určit nelze. Není však vyloučeno ani to, že naše populace je do určité míry původní, i když procentuálně nejvíce shodných genetických znaků máme se španělskými a francouzskými Basky,” soudí Klusáček.

Když poznal neuvěřitelné možnosti vědy, napadlo ho ještě jinak ověřit vzájemnou příbuznost Klusáčků, tentokrát už nejen zápisy z matrik a pozemkových knih.

Jako na zavolanou se právě zrodil vědecký úkol Genetika a příjmení. „Je to společný projekt řady předních vědeckých institucí, včetně pracovišť Akademie věd ČR. Účastní se ho čeští muži s méně zastoupenými příjmeními,” vysvětluje Vlastimil Stenzl z Kriminalistického ústavu v Praze.

A právě méně zastoupeným příjmením v českých zemích jsou Klusáčkovi.

Každý z nich - pokud bude ochoten se výzkumu zúčastnit - díky zjištěnému chromozomu, obdrží svoji osobní genetickou identifikaci, řečeno názvoslovím vědy - haplotyp.

„Pravda, bráno matričními záznamy, by u nás všech, kteří neseme příjmení Klusáček, měl být naprosto shodný. Ale tak tomu zřejmě nebude, někteří z nás ho budou mít rozdílný. To potom bude celkem jistě prokazovat, že někdy v minulosti byl pravým otcem kdosi jiný, než je uveden v už zažloutlém oddacím listě nebo zapsán ve stoletých matričních či berních knihách; syn byl třeba levoboček a manžel na to nikdy nepřišel, nebo se mohlo stát, že u nemanželských dětí převzal potomek jméno po matce. Ale i to je život a zajímavá informace,” usmívá se iniciátor výzkumu Jiří Klusáček.

Nejznámějším mužem rodu je Karel Ludvík Klusáček (1865 - 1929). Rodák z Polné a absolvent osmiletého gymnázia v Německém Brodě vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, stal se významným českým malířem. V hlavním městě v roce 1908 koupil historický dům U Vejvodů a zachránil ho před demolicí. Jako jednatel výtvarného spolku Mánes zachránil kartony Mikuláše Alše s cyklem Má Vlast.

Všichni Klusáčkovi v Česku mají své kořeny na Vysočině, v Přibyslavi a vesničce Hrbov. Míru jejich příbuznosti však mohou potvrdit pouze testy DNA, genetická zjištění a výpočty. Matematické stránky věci se ujal Ludvík Urban z matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Pokud se výzkum podaří, bude mužská populace Klusáčků vědět úplně přesně, kdo ke komu a od kterého kolena patří.

Ivo Havlík

24.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
To mají za sebou fotbalisté Štoků (v modrém). Tentokrát na ně nestačil nováček z Rozsochatce, který si odvezl porážku 6:1.

Štoky deklasovaly nováčka z Rozsochatce

V čele skupiny Střed druhé ligy jsou už zase havlíčkobrodští hokejisté (v červených dresech). Tábor totiž klopýtl s Kolínem.

Bruslaři rozstříleli Medvědy a vrátili se do čela tabulky

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Havlíčkův Brod, Jihlava - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení