Uměleckou práci si u něho objednala arménská rodina žijící v České republice. Bysta se stane součástí její rodinné hrobky.

„Obvyklým materiálem sochařů bývá v těchto případech přírodní mramor,“ vysvětlil Šebesta a dodal, že leštěnou bystu ze žuly dělal v průběhu své sochařské kariéry vůbec poprvé. „Šlo o krásnou a velmi podnětnou práci, které jsem rád věnoval spoustu času. Pokud si dobře vzpomínám, na bystě jsem začal dělat v červenci letošního roku.“

První krok celého složitého tvůrčího procesu představoval hliněný model, který sochař vytvořil na základě podoby muže z několika fotografií a videozáznamu. Ty mu rodina dala k dispozici.

Nápis v arménštině

„Následovalo několik konzultačních schůzek, při nichž jsme společně s rodinou konečnou podobu muže precizovali a dotvářeli,“ poznamenal Šebesta. „Po dokončení hliněného modelu pokračovala práce vytvořením sádrového odlitku, tentokrát už v poměru jedna ku jedné. No a ve finále jsem už pracoval jen s žulou a prostřednictvím takzvané bodové technologie vytvořil konečnou podobu bysty,“ řekl Šebesta.

Celý korpus bysty, která je samozřejmě opatřena i zlatým písmem v arménštině, měří v tuto chvíli sto třicet centimetrů a váží zhruba tři sta kilogramů.
Jeho součástí se ale stane ještě padesát centimetrů vysoký podstavec.

Ten už sochař Petr Šebesta dělat nebude. „Bystu včera odvezli do Prahy, kde ji dokončí odborná firma, která rodině hrobku staví.“ Leštěná žula je materiál, který bez problémů odolává všem povětrnostním vlivům. Na rozdíl od výše uvedeného mramoru, který časem může díky slunci, vodě a mrazu začít matnět a erodovat. „Tahle bysta hravě přežije nás všechny. Bude tu doslova a do písmene navěky,“ usmál se Šebesta.

Větru a dešti žulová bysta odolá. Bohužel, je to zase jen a jen člověk, který ji může poničit. „Z tohoto důvodu vám opravdu nemohu říct, na kterém hřbitově moje bysta nakonec skončí. Lidi jsou opravdu nenechaví a závistiví,“ uzavřel sochař ze Světlé nad Sázavou, Petr Šebesta.