„Myslím, že bylo na čase. Objekt byl v neutěšeném stavu a podle mého názoru se postupně stával nebezpečným,“ okomentoval tuto pozitivní zprávu například Petr Štefáček z Přibyslavi.

„Vlhkost z neudržovaného objektu prosakovala až k nám, v budově pobíhaly krysy,“ vylíčil situaci soused, žijící bezprostředně vedle zchátralé nemovitosti, Ivo Havlík z Přibyslavi.

Se svými stížnostmi se několikrát obrátil i na redakci Deníku. Jak zdůraznil, jednání s majitelem nemovitosti, aby dal budovu do pořádku, nevedla k ničemu. „Naopak majitel hotelu, pan Soukup, se vůči nám choval velmi neseriózně. Troufám si tvrdit, že na nás vyvíjel dokonce určitý hrubý nátlak, abychom přestali otravovat,“ stěžoval si Havlík.

Paradoxní na celé věci je podle Havlíka už ta skutečnost, že majitelem objektu je známý a jinde oceňovaný architekt. Právě tento smutný fakt podnítil Ivo Havlíka k rozhodnému kroku: Přijít na přibyslavskou radnici s návrhem, aby se jak sousedé hotelu, tak i radnice v Přibyslavi obrátili společně na Českou komoru architektů a navrhli jí, ať majitele přibyslavského hotelu, architekta Soukupa, vyškrtne ze svých řad.

Architekt porušil kodex

„Jedním z hlavních poslání architekta je totiž vytvářet hezké životní prostředí, a majitel hotelu činil po celou dobu v Přibyslavi pravý opak,“ konstatoval Havlík.

„Objekt si pořídil dle mého soudu jen ke spekulativním účelům. Přiznám se, že jsem nečekal, že se radnice k mému návrhu přidá. Dotyčného architekta jsem navíc dopisem předem upozornil, že o jeho podivných aktivitách napíšu článek do odborného časopisu. Tam především zdůrazním, jak porušuje v praxi dané stanovy a etický kodex České komory architektů. Vedení radnice můj návrh podpořilo,“ vysvětlil rozhořčeně Havlík.

Rozpadající se hotel přímo v centru přibyslavské památkové zóny byl už trnem v oku i samotné radnici. „Dozvěděli jsme se, že Ivo Havlík připravuje stížnost na majitele nemovitosti, firmu Arkus a architekta Soukupa. Chce na smutný stav nemovitosti upozornit Českou komoru architektů,“ potvrdil místostarosta Omes. Budova, v minulosti známá pod názvem hotel Klusáček, byla prodána v restituci. Vystřídala několik vlastníků, ale na zlepšení jejího zbědovaného stavu to vliv nemělo, spíš naopak.

„Radnice tomu ale nečinně nepřihlížela. Snažila se podniknout nějaké kroky v mezích svých možností, což není nijak jednoduché, když se jedná o soukromé vlastnictví. Prakticky každý rok obesíláme majitele nemovitostí v přibyslavské památkové zóně, kteří na stav svých domů moc nedbají a snažíme se sjednat nápravu. Ne vždy se to ale daří. Příkladem je právě studio Arkus,“ povzdechl si místostarosta.

Místo hotelu byty

„To jste nám vyrazili dech,“ reagoval středočeský architekt Filip Soukup na informaci, že na základě jeho nezájmu o objekt v Přibyslavi, který vlastní, by se o něj měla začít zajímat Česká komora architektů. „O žádných stížnostech na komoru architektů nevíme. Já Ivo Havlíka neznám. Nejsem přímým vlastníkem nemovitosti, koupilo ji naše studio s určitým záměrem, ale realizace se ukázala příliš složitá, proto jsme nemovitost prodali,“ upřesnil Soukup.

Ivo Havlík po celou dobu, kdy si na stav nemovitosti stěžoval, komunikoval především s kolegou Filipa Soukupa, Jiřím Soukupem, ale oba dva architekti jsou vlastníci jedné a týž společnosti, která hotel koupila, studia Arcus Architekt.

„Ano, vím o tom, nechci si nijak fandit, že k prodeji došlo pouze na základě mojí připravované stížnosti, nicméně jsem rád, že události nabraly už konečně takový obrat,“ konstatoval s potěšením Havlík.

Podle místostarosty Michaela Omese objekt koupila havlíčkobrodská firma Chládek a Tintěra. „Podle mých informací chce v bývalém hotelu stavět byty,“ řekl místostarosta Omes. „Ano, jsme vlastníky hotelu v Přibyslavi, naše vlastnictví už bylo řádně potvrzeno i na katastrálním úřadu v Havlíčkově Brodě,“ potvrdil zprávu zástupce firmy Chládek a Tintěra Vlastimil Hladík.

Jaké má být poslání architekta
Politika architektury se snaží zabezpečit právo všech občanů na příznivé životní prostředí, které je stanoveno v Listině základních práv a svobod. Chce to uskutečnit zlepšením podmínek pro vznik a ochranu harmonického a kvalitního vystavěného prostředí.
Zdroj: Programový dokument České komory architektů