„Jedná se o jednorázovou úlevu ve výši šest set korun na rok,“ vysvětlovala Libuše Dvořáková z ekonomického odboru havlíčkobrodského městského úřadu.

Pokud by někdo platil za psa roční poplatek nižší než šest set korun, rozloží se mu tato částka do více let. Úleva je poskytnuta až rok následující po očipování. Majitel psa musí očipování psa na ekonomickém odboru nahlásit.

Někdo má psa jako věc

Město Havlíčkův Brod se tímto způsobem už několik let snaží řešit problémy se zatoulanými psy, u kterých lze jen obtížně dohledat majitele. Na začátku listopadu městský úřad na svých stránkách zveřejnil celý seznam veterinářů z Havlíčkobrodska, kteří mohou čipování provádět.

„Někdo má psa jako věc, klidně ho vyhodí a zůstane nepotrestán. Měl by být zákon, že nikdo nesmí vlastnit nečipovaného psa,“ řekla vedoucí útulku v Mírovce Eva Rippelová.

Očipován je tu každý pes, o kterého se do pěti dnů nepřihlásí majitel. Mají tu také speciální čtečku, která umožňuje přečíst kód čipu, který pak zaměstnanci útulku odešlou do registru, kde zjistí majitele psa.

„O čipování mají zájem hlavně ti majitelé psů, kteří s nimi cestují do zahraničí, kde čipování vyžadují,“ vysvětlovala veterinářka Věra Vlčková. Zatímco třeba v Praze přijde očipování zhruba na tisíc korun, v Havlíčkově Brodě se dá pořídit skoro o polovinu levněji.

„Psa očipovaného nemám. Je mu deset let, už neutíká,“ popisoval Pavel Musil. Čipování ale považuje za užitečnou věc. „Neuvažuju o tom, že bych nechala psa očipovat, má známku, dohledá se taky,“ vysvětlovala Olga Samková.

Čip se pomocí aplikátoru zavádí pod kůži na levou stranu krku zvířete. Čipování se neprovádí jen u psů, ale také u koček a jiných zvířat. V současné době existuje více registrů, které nejsou sjednoceny. Bohužel ani tato metoda není stoprocentně účinná, může dojít až k poruše čipu nebo k jeho přemístění, které znemožní přečtení kódu.

Zuzana Klementová