„Děti se nejprve potřebují zklidnit, aby byly připravené k práci,“ popisuje denní režim Helena Grubauerová, ředitelka školky. Každé ráno proto zahajují procházením se po elipse namalované na koberci za doprovodu meditační hudby. Vlastní výuka začíná procvičením známých slovíček, následuje hlavní program. Tím je dnes pohádka o Sněhurce.

Anglická třída nacvičuje pohádkové divadelní představení samozřejmě v angličtině. Učitel dramaticky vypráví známý příběh, každou větu nejprve anglicky a pak česky. Občas se zeptá: „Kdo ví, jak se řekne les? Ne ford, forest, správně, Hedviko.“ „Forest, forest!“ přidávají se další děti. „Ale teď nemáme gymnastiku, viď Janičko, tak si pěkně sedni, sit down, please,“ napomíná učitel neposedné děvčátko.

Děti s nadšením sledují učitelovo vyprávění a spontánně ho doplňují: „Jenže Sněhurka to nevěděla, že je krásná. A ta macecha byla strašně zlá, chtěla Sněhurku zabít!“

Pak si rozdělují role. „Kdo chce být Sneezy? Jaký je Sneezy? Má velké obočí, pořád mu teče z nosu a hlasitě kýchá,“ odpovídá si učitel.

Není to předčasné?

„Fungujeme teprve druhým rokem. Zájem o školku roste, přesto stále bojujeme s předsudky rodičů,“ říká ředitelka. Někteří z rodičů se obávají, že dítě bude zaostávat v mateřštině.

Ředitelka však tyto obavy okamžitě vyvrací: „To u nás opravdu nehrozí, denní program probíhá v češtině, učíme se česká říkadla, písničky, pohádky.“
Zajímá nás, jestli není předčasné začít s výukou cizího jazyka v předškolním věku. „Naopak. Je prokázáno, že nejlépe si dítě osvojuje řeč od 2 do 8 let věku,“ ubezpečuje ředitelka Grubauerová.

Kromě dvou kvalifikovaných učitelek se dětem věnuje ještě lektor angličtiny. Damir Bašič pochází z Bosny, v Čechách žije 17 let, sám jako dítě prošel anglickou školkou. Má bohaté pedagogické zkušenosti s výukou jazyků u dětí.

„Angličtina je dneska strašně důležitá, to si kdekdo uvědomuje. Navíc je taky moc krásná a je spousta úžasných možností, jak ji dětem přiblížit,“ vyjadřuje lektor svůj vztah k jazyku. „Hry v angličtině baví děti víc než hry v češtině, rozhodně si nemyslím, že by je to nějak zatěžovalo,“ kroutí hlavou ředitelka.

„Víte, dětská pedagogika se musí dělat srdcem, to se v žádné škole nenaučíte. Pro Damira to snad ani není práce, spíš zábava,“ nešetří chválou.

Magdaléna Pecnová