Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvěři teď ubližují lidé více než mráz

Věž - Nejsou to paradoxně trvající silné mrazy ani napadaný sníh, ale lidé, kteří v současné době nejvíce škodí lesní zvěři a ptactvu. Takový je poznatek mnoha myslivců nejen z havlíčkobrodského okresu. Své o tom ví i předseda Mysliveckého sdružení ve Věži Bohumil Šlosar.

8.1.2009 1
SDÍLEJ:

Jaroslav Zítko (vlevo) a Bohumil Šlosar z Věže patří k cechu sv. Huberta už dlouhá léta.Foto: DENÍK/Jaromír Kulhánek

„Pokud je zvěř v klidu, s mrazem se snáze vyrovná. Ani sněhu není prozatím tolik, aby se nedostala k potravě,“ vysvětlil Šlosar. „Z našeho pohledu je pro zvěř vysoce stresujícím faktorem přítomnost lidí v lesních porostech. V tomto období zejména lyžařů, kteří vyrážejí ve velkých počtech na túry, často i v doprovodu svých čtyřnohých miláčků,“ poukázal.

Zvěř, a především pak ta srnčí, před lidmi, popřípadě před volně puštěnými psy zběsile prchá a může se stát, že po úprku, který ji vysílí, snadněji podlehne zápalu plic. „Naši členové coby myslivecká stráž samozřejmě lyžaře a pejskaře na tuto skutečnost upozorňují, ale není možné, aby zasahovali všude, vždyť naše honitba má výměru téměř devět set hektarů. Navíc je dnes s některými lidmi, kteří se po lesích pohybují, opravdu těžká řeč,“ připustil Šlosar.

V této souvislosti připomněl i permanentní bolest všech mysliveckých sdružení nejen na Havlíčkobrodsku. A to všudypřítomné čtyřkolkáře. Ti se často objevují i v honitbě věžského mysliveckého sdružení. „Škoda mluvit, nikoho tak bezohledného jsem ještě nepotkal. Rajtují u nás i teď, třeba v okolí mufloní obory Veselsko, ale nejen tam,“ poznamenal.

Ke krmelcům chodí dvakrát týdně

Dvanáct myslivců z Věže má v současné době na starosti patnáct krmelců. Seno suší v letních měsících sami. Zbývající krmivo, to znamená obilí, kukuřici, sůl nebo brambory, kupují.

„Srnčí zvěř seno prozatím ještě nebere. Sněhu není tolik, potravu si obstará jinde. Ke krmelcům a krmítkům se proto stahují zajíci, koroptve a bažanti. Divočáky přikrmujeme obilím a kukuřičnou siláží,“ vyjmenoval Šlosar a dodal, že jednotlivá krmeliště, která mají rozdělená, myslivci navštěvují minimálně dvakrát týdně.

Jako kuriozitu uvedl bažantího kohouta, který ke krmítku umístěnému v jednom z remízků nedaleko Věže, přiběhne vždycky, když uvidí myslivcovu zelenou felicii. „Naučil se to. Prostě ví, že mu neublížím a že mu vždycky přivezu něco k zobání.“

Likvidační meliorace

V souvislosti s ptactvem a drobnou zvěří Šlosar podotkl, jaké škody v okolí Věže napáchaly komunistické meliorace. Zničily nejen meandrující vodní toky, ale také četné remízky, mokřady a stromořadí. Jinými slovy místa, kde bažanti, koroptve a zajíci mívali přirozené zázemí a úkryty. Před dravci, ale i před lidmi. Proto se myslivci z Věže hojně věnují výsadbě mladých stromů. A to nejen jehličnanů.

Příkladem za všechny budiž lokalita Na Kobyle u dubu, kde v současné době vyrůstá více než dvě stě padesát smrčků, nebo jeřábová a kaštanová alej u silnice z Věže směrem na Mozerov.

„Červenou jeřabinu a kaštany vysazujeme ze zcela pragmatických důvodů,“ konstatoval Šlosar. „Plody těchto listnáčů totiž poskytují potravu nejen ptactvu, ale i zvěři. Například kaštany mají prokazatelný léčivý účinek.“

Nekonečný příběh

Jaroslav Zítko se každoročně v zimě stará o několik bažantích párů, které myslivecké sdružení na podzim zakoupí a na jaře vypouští do volné přírody. „Je to takový nekonečný příběh,“ posteskl si Zítko. „Bažanti chovaní v zajetí nemají přirozené instinkty. Neskryjí se například před predátory a stanou se velmi brzy, myslím, že to netrvá ani měsíc, jejich kořistí. Leč permanentně se pokoušíme o jejich návrat do naší přírody,“ prohlásil.

Věžští myslivci Bohumil Šlosar a Jaroslav Zítko teď ale nemyslí jen na zvěř. Připravují totiž, společně s dalšími členy sdružení, tradiční myslivecký bál.
„Hlavní cenou v tombole je divočák,“ usmál se Šlosar. Jaroslav Zítko pro změnu zase chystá vyřezávané podložky pro trofeje. „Začal jsem se tomu věnovat před třemi lety,“ prozradil a pochlubil se velice slušnou řezbářskou prací. „Teď pracuji na několika podložkách určených pro dlouhé lebky,“ uzavřel.

Autor: Jaromír Kulhánek

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Osm politiků z Kraje Vysočina se účastnilo netradiční předvolební debaty Deníku
49

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Ilustrační foto.

Politika je v kraji pánská jízda

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Havlíčkův Brod, Jihlava - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Vysočina – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení