Dílnu provozuje obec, která zde zaměstnává hlavně osoby se zdravotním postižením. Od úřadu práce tak získává dotace na mzdy zaměstnanců a provoz dílny.
„Roční zisk dílny byl zhruba 30 tisíc korun. S podobným výsledkem jsme počítali, nečekali jsme, že by provoz výrazně vydělával. Naší snahou bylo spíš dát šanci lidem z Malče, kteří jsou nějak zdravotně postižení a jen těžko hledají práci,“ říká starosta Karel Musílek.
V současné době v dílně pracuje asi čtrnáct zaměstnanců, z toho zhruba polovina je handicapovaných. Co dělá provozovatelům dílny starosti, je současná krize, která s sebou nese i pokles výkupní ceny surovin, hlavně mědi. „Firma, která se zabývá svozem a likvidací odpadů, k nám vozí elektroodpad, například televizory. Zaměstnanci je rozebírají na jednotlivé díly. Část surovin odvezou zpět, část můžeme odprodat, proto nám pokles výkupních cen dělá takové starosti,“ vysvětluje starosta.
Možnost otevřít chráněnou dílnu získala Maleč v soutěži. Tu vyhlásila známá firma ze Žďáru nad Sázavou, která se likvidací odpadů zabývá, ale její kapacity zvyšujícímu se objemu elektroodpadu už nestačily.
