Dílo, které ona sama nazvala Krystalizace, zaujalo porotu natolik, že v rámci Vysočiny získala první příčku.

Byla jste překvapená, když zazvonil telefon, a vy jste se dozvěděla, že jste vyhrála?
Nemohla jsem to vůbec rozdýchat. Samozřejmě, bylo to velmi milé překvapení, tak milé, že jsem tomu nemohla uvěřit. Nádhera.

Proč jste se vlastně do soutěže přihlásila?
Jsem toho názoru, že pokud člověk odvádí nějakou práci, se kterou je spokojený, která ho baví, má potřebu určité zpětné vazby, nějaké reakce, chce mít úspěch. Přesně to bylo i mým hnacím motorem.

Jak dlouho jste na díle pracovala?
Byla to má ročníková práce. Neumím přesně říci, jak dlouho mi to celé trvalo, ale rozhodně nejde o krátkodobou záležitost. Jenom opracování kamene zabralo několik měsíců.

Jak vlastně vznikl nápad vytvořit přímo toto dílo a právě tímto způsobem?
On to je spíš myšlenkový proces, který se nedá popsat, ani teď, když si to zpětně promítám, nedokážu říct: ano, přesně to bylo ono, najednou „pink“ a nápad je tu, přesně tak to bude. Spousta věcí mi docházela až při práci.

Těšíte se do Belgie?
Těším se strašně. Hlavně mě láká poznat nové lidi, kulturu. Moc necestuji, takže tohle je pro mě jako sen. Těším se nesmírně.

Co byste poradila ostatním výtvarníkům, kteří chtějí uspět, nejen na soutěžním poli, ale celkově?
Ať si jdou vždycky za svou představou a nenechají se moc ovlivňovat. Připomínky a konstruktivní kritika jsou samozřejmě na místě, ale nikdy by z jejich díla nemělo vzniknout něco, o čem nebudou přesvědčeni, že přesně tak to chtěli.


Vaše dílo nese název Krystalizace. Můžete objasnit, co přesně pro Vás znamená, jaký nese význam?
Základem je materiál, zvolila jsem kámen. Kámen proto, že symbolizuje kvalitu, odolnost, trvalou hodnotu – je stejný, jakým by měla být podle mého názoru i EU. Její základy by měly být pilířem pro ostatní. Socha je odrazem lidské tváře – vše je o lidech, kteří se mění, vyvíjí.

Co Vás teď v souvislosti se soutěží čeká?
Nejdříve jedu v dubnu do Bruselu na závěrečný ceremoniál a také na celkové vyhlášení těch nejlepších děl. Co bude dál nejsem schopná říct, mohu jen doufám, že celá moje účast v projektu bude impulsem pro další práci.

V Bruselu se bude vyhlašovat i celkové pořadí, myslíte si, že máte šanci uspět i tam a dostat se na jednu z nejvyšších příček?
Přiznám se, že mě to napadlo, ale konkurence je obrovská a já tam rozhodně nejedu s nějakým triumfálním pocitem. Samozřejmě, šance tu vždycky je, ale nechci nad tím takhle přemýšlet. Pro mě je zázrak, že tam vůbec jedu.

Soutěž určitě může přispět k Vaší další kariéře, co plánujete do budoucna?
Chci se hlavně ubírat cestou výtvarného umění, pokud to nebude přímo sochařství, ráda bych pracovala s lidmi. Láká mě i vyučovat kresbu. Prioritní je pro mě být v prostředí ateliérů.

Andrea Bartůňková