„Jsem moc spokojený, všichni mi vychází vstříc. Z předmětů mi dělá největší problémy matematika, ale třeba psychologie nebo zdravotní nauka mě moc baví,“ odpovídá sedmnáctiletý hoch, u něhož najdeme navzdory rozsáhlému postižení veselé jiskřičky v očích.

Studium mladíka baví

Jedinými předměty, které nemůže absolvovat, jsou tělesná, výtvarná a hudební výchova, jinak se účastní úplně všeho. „Studuji obor sociálně-správní, takže bych potom chtěl pracovat na úřadě nebo ve Svazu tělesně postižených,“ dodává odhodlaně Beránek.

Vašek měl i na Základní škole v Lipnici výborné známky, proto byla střední škola naprosto jasnou volbou. Problémy, kterých se snad mohl předem obávat, nenastaly ani u vedení školy, ani u spolužáků.

„Všichni mě hned přijali mezi sebe, pomáhají mi,“ říká student. Podle třídní učitelky Martiny Adamové navíc mezi své vrstevníky zapadl více než dobře.
„Je to takový bavič, sluníčko. Navíc má vynikající prospěch, nejlepší z celé třídy, proto to došlo tak daleko, že jeho spolužačky od něj opisovaly domácí úkoly.“

„To je pravda, ale nic z toho bych nezvládl bez své asistentky,“ dodává k tomu skromně Beránek. Škola totiž musela najít pro paraplegika asistentku. Václav podle slov své maminky psát sice umí, ale velmi pomalu, proto mu zápisky dělá Naděžda Svatošová, bývalá studentka akademie.

„Škola mě oslovila v září s tím, že potřebují, abych hned nastoupila. Hodně mě to baví, Vendovi dělám zápisky, pokud něčemu nerozumí, vysvětlím mu to, ale on je moc chytrý, takže moc vysvětlovat nepotřebuje,“ usmívá se dobrosrdečně při pochvale svého svěřence pětadvacetiletá asistentka.

Podle maminky Lenky Beránkové stojí za Václavovými úspěchy právě asistentka. „Kdyby si lidsky a povahově nesedli, nikdy by spolu nemohli pracovat. Oni jsou tak velcí kamarádi, že to, že se spolu učí, berou spíše jako bonus než jako hlavní náplň práce.“

Nedají na něho dopustit

Pro školu je neobvyklý student jednoznačně jako přínos především kvůli integraci zdravých a postižených studentů. „Kvůli novému studentovi jsme téměř nic neupravovali. Jedinou přestavbou byla toaleta a pak jsme mu našli asistentku, ale jinak nic,“ upřesňuje výchovná poradkyně.

Na Václava nedají dopustit ani jeho spolužačky. „Venda je strašně fajn a je moc hezký, že tady může studovat, že tady s námi je. Je to velký pohodář a takové sluníčko,“ usmívají se Nikola Štíbalová a Daniela Niklová.