VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na poli se propadla zem, a to do hloubky dvou metrů

Lípa - Na poli v Petrkově u Havlíčkova Brodu se znenadání propadla zem, a to zhruba do hloubky dvou metrů.

23.4.2009
SDÍLEJ:

S největší pravděpodobností se pod touto propadlinou, kterou objevili zemědělci na poli u Petrkova, nachází středověká důlní štola.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Jámu, jejíž průměr byl také přibližně dvoumetrový, objevili zcela náhodně traktoristé Zemědělské akciové společnosti Lípa. Ředitel společnosti Václav Grubauer se domnívá, že zem se propadla v místě, pod kterým vedla ve středověku důlní štola.

Zřejmě jde o větrací šachtu

„Myslím si, že jde s největší pravděpodobností o větrací šachtu stříbrného dolu,“ řekl Grubauer a připomněl, že před mnoha roky se zem propadla také v nedalekém katastru obce Suché.

„Pokud by do propadliny vjel traktor, nebo jiná zemědělská technika, měli bychom vážný problém,“ připustil Grubauer a poznamenal, že zemědělci jámu zavezou hlínou a celé pole osejí kukuřicí.

Na otázku, budou-li pole nad Petrkovem detailněji monitorovat, právě v souvislosti s dalšími možnými propadlinami, odpověděl, že ne.

Hornictví zasáhlo do krajiny

Souvislost se středověkým horním dílem, kterou naznačil Václav Grubauer, je více než nasnadě. Potvrzuje to Pavel Rous na webových stránkách havlíčkobrodského muzea. Mimo jiné tam uvádí:

„Vrcholně středověké hornictví po sobě zanechalo dodnes viditelné zásahy do krajiny. Jde o propadliny a haldy hlušiny v místech šachet, strusku v údolích řek a potoků, stopy po vodních dílech. Po získávání zlata z náplavů některých potoků se ojediněle dochovaly rýžovnické haldy.“

Těžba skončila v polovině 14. století

„Na Havlíčkobrodsku byl nejvýznamnější hornickou oblastí havlíčkobrodský rudný revír s výskytem žilných ložisek rud se stříbrem. Počátek jejich těžby lze datovat přibližně do poloviny 13. století, tedy do počátků velké středověké kolonizace Českomoravské vrchoviny. Hornická konjunktura na Brodsku skončila ještě před koncem 13. století a postupný úpadek dolování byl dovršen asi v polovině 14. století. Zájem horníků a investorů se obrátil ke Kutné Hoře,“ píše Pavel Rous na webu havlíčkobrodského muzea.

Autor: Jaromír Kulhánek

23.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Přibyslav – Ve třech volebních okrscích se volilo v Přibyslavi. Do budovy radnice přicházeli jak obyvatelé města, tak i voliči ze všech místních částí. V každém okrsku bylo zapsaných přes tisíc voličů, účast už v pátek překročila 40 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení