Jámu, jejíž průměr byl také přibližně dvoumetrový, objevili zcela náhodně traktoristé Zemědělské akciové společnosti Lípa. Ředitel společnosti Václav Grubauer se domnívá, že zem se propadla v místě, pod kterým vedla ve středověku důlní štola.

Zřejmě jde o větrací šachtu

„Myslím si, že jde s největší pravděpodobností o větrací šachtu stříbrného dolu,“ řekl Grubauer a připomněl, že před mnoha roky se zem propadla také v nedalekém katastru obce Suché.

„Pokud by do propadliny vjel traktor, nebo jiná zemědělská technika, měli bychom vážný problém,“ připustil Grubauer a poznamenal, že zemědělci jámu zavezou hlínou a celé pole osejí kukuřicí.

Na otázku, budou-li pole nad Petrkovem detailněji monitorovat, právě v souvislosti s dalšími možnými propadlinami, odpověděl, že ne.

Hornictví zasáhlo do krajiny

Souvislost se středověkým horním dílem, kterou naznačil Václav Grubauer, je více než nasnadě. Potvrzuje to Pavel Rous na webových stránkách havlíčkobrodského muzea. Mimo jiné tam uvádí:

„Vrcholně středověké hornictví po sobě zanechalo dodnes viditelné zásahy do krajiny. Jde o propadliny a haldy hlušiny v místech šachet, strusku v údolích řek a potoků, stopy po vodních dílech. Po získávání zlata z náplavů některých potoků se ojediněle dochovaly rýžovnické haldy.“

Těžba skončila v polovině 14. století

„Na Havlíčkobrodsku byl nejvýznamnější hornickou oblastí havlíčkobrodský rudný revír s výskytem žilných ložisek rud se stříbrem. Počátek jejich těžby lze datovat přibližně do poloviny 13. století, tedy do počátků velké středověké kolonizace Českomoravské vrchoviny. Hornická konjunktura na Brodsku skončila ještě před koncem 13. století a postupný úpadek dolování byl dovršen asi v polovině 14. století. Zájem horníků a investorů se obrátil ke Kutné Hoře,“ píše Pavel Rous na webu havlíčkobrodského muzea.