To samozřejmě bude mít dopad na investiční akce a v některých případech nezbude zastupitelům, než začít škrtat.

Krize se nevyhne ani městu Ždírec nad Doubravou. „V našem případě to znamená snížení daňových příjmů o částku téměř 1,2 milionu korun,“ informuje starosta Jan Martinec. Propad příjmů se projeví zejména v II. pololetí. Nahradit tento výpadek bude podle vedení ždírecké radnice velmi těžké, a proto bude nutné odložit některé opravy a menší investiční akce, které snesou odklad. Které akce to nakonec budou, o tom rozhodnou městští zastupitelé.

„Podle prozatímních konzultací s naší účtárnou to může být letos v objemu daňových výnosů až o pět milionů korun méně než loni. Je to vidět například na naší skládce v Ronově, kam firmy ukládají méně odpadu než v minulosti,“ uvažuje místostarosta Přibyslavi Michael Omes. Zasahovat do investičních akcí a škrtat se zatím v Přibyslavi nechystají. „Máme určitou výhodu, že provozujeme hospodářskou činnost a výnosy z ní můžeme převádět do hlavního rozpočtu. Navíc investiční akce, do kterých jsme se letos pustili, máme kryté ze státních dotací,“ upřesňuje Omes.

„Přijdeme letos zhruba tak o desítky tisíc korun,“ přemýšlí starostka městečka Uhelná Příbram na Chotěbořsku. Jak upřesňuje, ve městečku není tolik podnikatelů a firem, jejichž daňové odvody by nějak výrazně ovlivnily rozpočet městečka. Nedostatek podnikatelských subjektů je v tomto případě krize, řečeno v uvozovkách, snad jedna z mála výhod malých měst a obcí.

Opravy omezí na minimum

„Naše daňové příjmy samozřejmě klesnou, zatím jsme žádnou přesnou kalkulaci nedělali,“ říká starosta Modlíkova na Přibyslavsku Miroslav Štědrý. Jak dodává, má obec zatím před sebou, i bez ohledu na krizi, náročný úkol splácet půjčku, kterou si vzala na stavbu nových chodníků, proto se do žádných investičních akcí pouštět nehodlá, pokud nejsou kryty dotací.

„S ohledem na krizi jsme už přehodnotili rozpočet. Předpokládáme, že bychom mohli letos přijít o statisíce korun. Někteří starostové se obávají, že daňové příjmy jejich měst a obcí klesnou až o 80 procent,“ informuje starosta Malče na Chotěbořsku Karel Musílek.

Světlá může přijít o šest milionů

Obec výrazně omezila investiční akce a snížila výdaje na opravy obecního majetku. „V současné době totiž ještě provádíme velkou rekonstrukci budovy základky za pomoci dotace z Evropské unie. Naše finanční spoluúčast je asi tři miliony korun. Akci musíme dokončit v každém případě, jinak bychom o evropské dotace přišli,“ vysvětluje starosta.

„V případě města Světlé nad Sázavou by to znamenalo nižší daňovou výtěžnost asi o šest milionů korun,“ uvedla vedoucí finančního odboru světelské radnice Jaroslava Žáčková.

Upozornila, že existují i prognózy, které předpovídají vývoj HDP v červených číslech. „Město vycházelo při sestavování rozpočtu na letošní rok ze skutečných příjmů za rok 2008. Ve schváleném rozpočtu neprovedlo v příjmové části žádné navýšení daní. Za první tři měsíce roku zatím nelze dělat žádné závěry, ale zejména ve druhém pololetí už bude trend zřejmý,“ sdělila Žáčková.

S výpadky v ročním rozpočtu už současné vedení města počítá předem. Finanční výpadek chce Světlá nad Sázavou krýt z rezervy a úsporami získanými na provozu města a různých provozních výdajích příspěvkových organizací města.

K výraznému omezování investic by podle Žáčkové došlo opravdu až v krajním případě.

Například radnice v Havlíčkově Brodě ale nepřipravuje v souvislosti s ekonomickou recesí zatím žádné úpravy příjmové části rozpočtu města na letošní rok.

Pokud se týká plánování zdrojů rozpočtových příjmů plynoucích ze státního rozpočtu, popřípadě ze státních fondů, vychází samospráva zásadně z platných zákonů a ostatních právních předpisů, eventuálně z již uzavřených smluv, či rozhodnutí státních a regionálních orgánů.

To uvedla mluvčí havlíčkobrodské radnice Alena Doležalová. Dodala, že vedení města sleduje celkovou hospodářskou situace ve státě, ze které lze, avšak jen přibližně usuzovat na plnění rozpočtových příjmů z daňových výnosů v dalších obdobích.

Štěpánka Saadouni, Jaromír Kulhánek