Poškozená: Ve věznici panují hrozné poměry

Obvinila totiž zdejšího vedoucího oddělení vězeňské stráže J. B. ze sexuálního obtěžování. Těhotnou přítelkyni podporuje P.S. taktéž zaměstnanec věznice. I on se k případu chtěl vyjádřit.

Proč jste se rozhodli případ znovu otevírat?
P.S.: Sexuální obtěžování majora B., s nímž má zkušenosti nejedna ze současných i bývalých zaměstnankyň, není hlavním důvodem, proč jsme chtěli vše zveřejnit. To je jen špička ledovce.

Co je tedy hlavním důvodem?
P.S.: Chceme, aby se vědělo, co se děje za zdmi věznice, jak se vedení chová k zaměstnancům, zejména k ženám. To se jinak nikdy nedostane ven. Všichni se bojí. Také chceme některá tvrzení věznice proti nám uvést na pravou míru. Třeba to, že major B. není přímým nadřízeným mé partnerky.

A on je vaším přímým nadřízeným?
A.M.: Ne, to je sice pravda, ale B. stál nade všemi zaměstnanci ve věznici, proto také mohl se mnou být, kdykoli chtěl. Proto mě také mohl obtěžovat stejně jako kteroukoli jinou zaměstnankyni.

Proč jste se tedy s celou záležitostí ozvala po tak dlouhé době? Svoji službu jste podle vedení věznice vykonávala naposledy 3. června 2008.
A.M.: Samozřejmě jsem si na to najednou „nevzpomněla“. Chtěla jsem se do práce vrátit a nechat to být, ale v dubnu se stalo něco, co toto rozhodnutí zvrátilo. Šli jsme tam vyřizovat ještě nějaké dokumenty a oni nás z věznice nechtěli pustit na přímý rozkaz majora B. Dostala jsem hrozné bolesti břicha a bála jsem se, že potratím. I to ale bylo jedno, zástupce ředitelky řekl, že přinejhorším zavolá vězeňského lékaře. Nakonec jsem řekla, že si budu stěžovat, a oni nás pustili. Kdyby tohle neudělali, mlčeli bychom, ale takhle šlo o moje dítě!

Byla jste postavena mimo službu kvůli podezření ze spáchání trestného činu, o co šlo?
A.M.: Nikdy jsem se v průběhu těch třech měsíců, kdy jsem byla postavena mimo službu, nedozvěděla, z jakého trestného činu mě vlastně obvinili, ani o vyšetřování a svědcích. Pak se ke mně z různých zdrojů dostalo, že shání důkazy proti mně a zkouší, co do obvinění uvést, aby bylo plnohodnotné.

Jak to tedy dopadlo?
A.M.: Nakonec mě obvinili z trestného činu útisku, ale bez jediného důkazu. Obvinili mě, že jsem jedné trestankyni poskytovala výhody, ale k těm já jsem se vůbec nedostala. Takže jsem dostávala tři měsíce polovinu platu.

J.B. uvedl, že nebyl nikdy trestně stíhán. Vy však říkáte něco jiného…
P.S.: Ano. Major B. byl již dříve obviněn z trestného činu a vina mu byla prokázána. Bývalá ředitelka se jej zastala, že je napravení schopný, a tak ve funkci zůstal. Navíc jej už v minulosti dvě ženy obvinily z obtěžování, jenže se to zametlo pod koberec.

Tvrdíte, že ve světelské věznici nejsou dobré poměry. Můžete být konkrétní?
P.S.: Pro ženu je to celkem hrozné. Hlavně pro matky s dětmi, těžko jim vychází vstříc, schválně jim dávají směny, když potřebují dovolenou nebo mají nemocné dítě. Navíc běžně řeší problémy před odsouzenými, což se nesmí. Uniformy se bojí chodit do práce, protože nevědí, kdo se jak vyspal.

Co se děje s případem teď? Prý jste dosud v této věci žádné trestní oznámení nepodali.
P.S.: Ani nepodáme. Náš zákon sexuální obtěžování jako trestný čin nezná. Tuto věc řešit nechceme. Chceme řešit trestný čin omezování osobní svobody a zneužití pravomoci veřejného činitele, který spáchal major B. v dubnu, když nás držel v zařízení proti naší vůli.

Jaká je momentálně ve věznici atmosféra? Máte nějaké informace?
A.M.: Spolupracovníci nám neberou telefony, bojí se. Vedení věznice jim údajně na schůzi řeklo, ať se rozmyslí, na čí straně jsou. Víte, když oni budou chtít, jste v kterékoli jiné věznici naprosto odepsaní, zavřou před vámi všude dveře.