Co obnáší práce astronoma?
Je potřeba uvědomit si jednu věc, totiž že jsou astronomové profesionální a astronomové amatérští. Ti profesionální mají samozřejmě astronomii jako práci a my, kteří v okolí žádné profesionální zařízení nemáme, tak se tomu věnujeme ve svém volném čase.

Je to tak, že chodíme všichni do práce a navíc děláme astronomii a projekty pro lidi, což je někdy opravdu náročné. Takže velká část členů Jihlavské astronomické společnosti věnuje astronomii většinu svého volného času.

A co jste musel udělat pro to, abyste se stal alespoň tím amatérským astronomem?
Určitě je potřeba o té dané problematice alespoň něco vědět. To je ten základ, a pak záleží na tom, jakým způsobem se chce člověk dál ubírat. Jestli opravdu chce dělat astronomii jako ryze fyzikální vědu a bude dělat různá pozorování, měření a podobně. To by pak měl provádět v součinnosti s nějakou společností.

No a jinak je samozřejmě ta cesta, kterou jdeme my. Děláme astronomii ne snad kvůli tomu, že bychom chtěli něco objevit a být věhlasnými vědci, ale proto, abychom přiblížili tuto vědu lidem, popularizovali to. I když tohle slovo přímo nesnáším (smích). Drtivá většina lidí vůbec neví, co astronomie znamená a co si pod tím mají představovat, a tak chodíme v podstatě se svou kůží na trh.

Jak jste se k tomu dostal a jak dlouho se tomu věnujete?
To je dlouhý příběh plný shod okolností a náhod. Začíná někdy na základní škole, kdy jsme se jako děti zajímaly o záhady a různé tajemné věci. A já neumím dělat nic jen částečně, a tak jsem se k tomu snažil získat co nejvíce informací.

Nakonec jsem dospěl do doby, kdy jsem zjistil, že ty původní záhady jsou úplné blbosti a plácání do vody, které neznamená vůbec nic a naopak ta fyzika kolem toho je neskutečně zajímavá. Začínal jsem vlastně ve fázi, proti které se teď snažíme vystupovat a říkáme, že takhle to prostě nefunguje. Byla to cesta poznání a jakési evoluce k pravdě. Astronomie je ryze matematicko-fyzická věda. Jakékoliv spekulace zde místo nemají.

Takže nevěříte, že jsou osudy lidí a jiné pozemské události vepsány ve hvězdách?
Zjistil jsem, že představa osudu je naprosto šílená, protože ať už je to tak, nebo tak, je to jedno. Stejně se to nikdy nedozvíme. Ne určitě není. Osud nemůže z principu existovat. A v tom ohledu, že by byl vepsaný ve hvězdách, tak proč zrovna ve hvězdách, proboha (smích)?

Vždyť hvězdy jsou naprosto stejný fyzikální předmět jako tento stůl, který tu máme, jako auto zaparkované před barákem. A řeknete, že osud je napsaný v autě? Neřeknete, že jo.

K čemu byste přirovnal hvězdy?
Kdybychom k něčemu chtěli přirovnávat hvězdy, přirovnávejme je například k jaderným elektrárnám. I když tam ta reakce probíhá naopak. Ve hvězdách dochází k fúzi, kdežto v elektrárnách dochází ke štěpení.

Přesto přese všechno vzniká a uvolňuje se obrovské množství energie. A je snad osud lidí vepsán v jaderných elektrárnách? Jenom protože tam vzniká energie? Ne, to určitě není.

To tedy nevěříte ani v astrologii?
No to už vůbec ne (úsměv). To je stejný princip. Tohle samozřejmě všechno pramení z nějakého zoufalství. Astrologie má svůj základ v dobách pradávných, kdy lidé o vesmíru nevěděli vůbec nic.

Oni samozřejmě uměli spoustu věcí, ale skutečnou podstatu vesmíru, a to jak funguje, neznali. Obraceli se proto k obloze stejně jako k božstvu a snažili se v ní vidět jakéhosi pomocníka.

Dnes se na to díváme trochu prozaičtěji…
Dnes samozřejmě víme, jak vesmír vypadá, funguje a co od něj lze očekávat alespoň v hrubých rysech a víme, že je to příroda. Naprosto běžná příroda. Že by pohyb kosmických těles určoval, co se bude dít na zemi s lidmi, je taková zvláštní představa.

Říká se, že astronomie vznikla z astrologie, je to tak?
Samozřejmě, že ano, protože v té dávné minulosti lidé o vesmíru nic nevěděli. A člověk když něco neví, tak se to snaží vyluštit. A tak vznikla jakási skupinka, která hledala pravdu a použila fyzikální vědění. Začala to počítat a měřit úhly.

Z ní se vyvinuli astronomové, kteří se začali vzdávat myšlenek astrologických. Samozřejmě spoustě lidí astrologie zůstala, protože se nedostali do té fáze, kdy by jim matematický a fyzikální aparát připadal přitažlivý. Spíš naopak.

Zajímáte se i fotoastronomii?
Zajímám. Avšak toto je záležitost už odbornější, kde je potřeba lepšího vybavení, a to je finančně náročnější. Ale v současnosti tu máme pana docenta, odborníka na fotoastronomii, a s ním nějakým způsobem komunikujeme a připravujeme i různé programy.

Když už jsme u toho vybavení, jaké je průměrně vybavení astronoma?
To je těžká otázka, já nevím jaké je průměrné vybavení astronoma (smích). My jako astronomická společnost jsme vybaveni celkem dobře na instituci našeho tipu. Máme velký a velmi kvalitní dalekohled. Ten se nám povedl získat vlastně díky sponzorskému daru. Je více než 30 centimetrů velký a funguje na takové chytré montáži. Vlastně člověk nemusí ani znát oblohu. Jen si navolí přes počítač, co chce pozorovat a ten dalekohled se o to postará sám. Soukromě máme další menší dalekohledy, ale to už nestojí za řeč.

A dá se v této době něco zajímavého pozorovat?
V každé době je něco zvláštního na obloze. Vesmír je strašně velký a prázdný. Máme tu výhodu, že hvězdy a hvězdokupy vydávají záření. Díky tomu je vidíme a vidíme jich hodně. Co je vlastně teď za měsíc? Červenec? Máme letní oblohu, takže je na obloze velmi krásná hvězdokupa M13, která vypadá jako obrovský balon. Je to v podstatě obrovský chuchvalec několika set tisíc až milionů velmi starých hvězd. Jejich stáří je asi kolem 10 miliard let. Vidím například i mlhovinu M57 připomínající prstýnek. Mlhovina M27 je podobná čince. Je toho víc, ale co je opravdu zajímavé na nynější obloze, je planeta Saturn, která se objevuje po západu slunce nad západním obzorem. V tuto dobu se totiž na Saturn díváme z boku, což se děje jednou za 15 let. Takže v podstatě nejsou vidět prstence, nebo jsou, ale jsou velmi tenké.

Věříte například na mimozemské stvoření nebo na UFO?
To jsou dvě odlišné věci. UFO samozřejmě existuje a až to budete uvádět, tak to uveďte celý (smích). UFO existuje, ale je potřeba vědět, co ta zkratka vlastně znamená. To je vlastně neidentifikovaný letící objekt. Takže cokoliv, co letí a já nevím, co to je, je UFO. Nicméně díky takovým těm mediálním masážím a vlivem bulváru si lidé spojují UFO s mimozemšťany. To jsou dvě věci. Je takové přirovnání, představte si, že jdete po ulici, jdete kolem paneláku a na hoře na tom paneláku je nějaký blázen a hodí ze střechy dolů třeba židli. No a vy nepředpokládáte, že na vás začne najednou padat z paneláku židle a kouknete se a nevíte, co na vás v ten moment padá.

Takže…
Takže ta židle je UFO. Co se mimozemského života týče, tak to je na dlouhé povídání. Jakási pravděpodobnost výskytu existuje, ale je velmi malá. Na druhou stranu ale v současnosti existuje asi 350 planet, které jsou mimo soustavu a astronomové je objevili. Takže už víme, že někde ve vesmíru jiné planety existují. Ještě se nepodařilo najít planetu, která by vypadala jako Země, respektive pro nás obyvatelnou planetu. Jeden kandidát už je, ale pořád to není to pravé ořechové.

Kdybyste mohl sestavit nějaký vynález, který by pomohl práci astronoma, co by to bylo?
Teplý rukavice a ponožky (smích). V tuto chvíli už existují obrovské a inteligentní dalekohledy. A jsou to takové přístroje, o kterých si kolegové v jiných odvětvích můžou nechat zdát. Takže astronomie má velmi dobré možnosti. Cílem je dostat se co nejdál s co nejlepším rozlišením. Takže odpověď je dalekohled s velmi velkým rozlišením.

Teď bych se ráda dozvěděla více o vašich plánovaných akcích. Četla jsem o letním astronomickém soustředění. Řekl byste, čeho a koho se to týká?
LASO je v tuto chvíli už tradiční projekt Jihlavské astronomické společnosti, který pořádáme ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Jihlavě. Je to letní dětský tábor, který probíhá na hájence v Brtnici. Neděláme z dětí, které přijedou, profesionální vědce a astronomy. Jde tam o to, aby se uměli v astronomii orientovat a věděli, co to je. A aby si nemysleli, když se podívají na oblohu, že to je nějaká deka a v tom jsou dírky. Získávají základní elementární znalosti a schopnosti a je to udělané takovým způsobem, aby to pro ně bylo zábavné. Je tam množství her a soutěží. Tábor se zaměřuje zejména na děti ve věku od 12 do 17 let. Základním předpokladem je, že tam nepojedou děti, které nesnášejí matematiku a fyziku, nýbrž ti, co se nebojí počítače a dívat se kolem sebe. Ale intelektuální tábor nejsme.

Jaké jiné projekty máte?
Další akcí je zahraniční spolupráce, kdy sem dvakrát do roka jezdí naši slovenští přátelé z hvězdárny v Levicích. V rámci spolupráce k nám do Jihlavy vozí mobilní planetárium, což je takové unikátní zařízení, jediné svého druhu v celé střední Evropě. S ním pak objíždíme školy i obce.

Ještě něčím byste se pochlubil?
Velká akce, kterou jsme na začátku iniciovali my, se dnes jmenuje Vesmír Vysočiny. Je to o tom, že by někdy v budoucnu měla vzniknout v kraji Vysočina velká, pěkná a profesionální hvězdárna a vědeckotechnický popularizační park. V tuto chvíli je návrh na krajském úřadě, kde se to celé připravuje. Je to projekt, který by se měl z velké části spolufinancovat ze strany EU, z dotací. Byla by škoda tuto šanci nevyužít.

Jaká je vaše nejoblíbenější hvězda?
No (smích), je to pochopitelně Slunce. Protože kdyby kterákoliv jiná hvězda na obloze nebyla, nestalo by se nic tak závažného, jako kdyby nám nezářilo sluníčko.

Ivana Georgievová