„Naopak v ambulancích za ošetření zase pacienti raději zaplatí třicetikorunový regulační poplatek, než by přijali dar. V ostatních případech však převažuje fakt, že pacienti využívají daru kraje,“ říká mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Havlíčkobrodskému deníku pak nabídla pro ilustraci malou statistiku objemu darů kraje a uhrazených regulačních poplatků za pět měsíců letošního roku.

Například v ambulancích 54 procent pacientů zaplatilo v hotovosti přes půl milionu korun.

Naopak v nemocniční lékárně 81 procent pacientů přijalo dar od kraje Vysočina ve výši přes jeden milion korun a pouhých 19 procent nemocných zaplatilo regulační poplatky za recept a lékové položky.

„Tady je ten rozdíl asi nejmarkantnější, ale tento trend, přijímat raději dar, než platit, zaznamenáváme však od počátku zavedení regulačních poplatků,“ konstatuje Černo.

Regulační poplatek 60 korun za hospitalizaci v nemocnici – i tady pacienti z více než sedmdesáti procent raději přijmou dar od kraje, než by za pobyt v nemocnici platili sami.

Na platy a teploměry

Havlíčkobrodská nemocnice za pět měsíců vybrala podle mluvčí Černo od pacientů přes 859 tisíc korun, zatímco finanční výše darů od kraje, kterou nemocní přijali, přesáhla dva miliony korun.

I za ošetření na lékařské službě první pomoci poměrně málo pacientů platí v hotovosti, raději podepíší souhlas s darem od kraje Vysočina.
„Za ošetření lékařskou službou první pomoci asi 39 procent nemocných zaplatilo v hotovosti. Za pět měsíců to bylo přes 250 tisíc korun, ale 61 procent přijalo dar od kraje Vysočina v celkovém objemu přes 392 tisíc korun,“ konstatuje mluvčí Petra Černo.

Zavedení darů od kraje Vysočina má na druhou stranu i určitý pozitivní efekt, ubývá tím pádem dlužníků. „Od zavedení darů od kraje se počet dlužníků snižuje, neboť ti, co nechtějí zaplatit, využijí dar,“ vysvětluje Černo.

Co se týče využívání finančních prostředků získaných z regulačních poplatků, využívá je podle mluvčí Petry Černo zejména k pokrytí provozních nákladů. „Je to hlavně proto, že ty každoročně rostou, dále na mzdové prostředky pro zaměstnance, ale také na zakoupení vybavení. Například naposledy se tyto finance využily na zakoupení bezrtuťových a digitálních teploměrů,“ informuje mluvčí.

Když to hradí kraj, proč toho nevyužít?

Regulační poplatky jsou v okrese stále předmětem k diskuzi. Nyní je to především v souvislosti s darem kraje Vysočina. Havlíčkobrodský deník se proto zeptal v ulicích Havlíčkova Brodu, co si o tomto systému myslí občané.
Petr Novák, podnikatel: „Žádné poplatky jsem neplatil, nechal jsem si poskytnout dar od kraje Vysočina. Snad všichni se dneska snaží šetřit, takže si myslím, že to většina lidí podepíše, když má tu možnost.“
Hana Vojtěchová, správcová rekreačního zařízení chata Doubravka: „My regulační poplatky platíme, ale každý si spíš podepíše souhlas s darem. Možná se pletu, ale myslím si, že jsou lidé zvyklí z dřívějška, kdy to hradil stát, a teď si myslí, že to tak nemá být.“
Karel Vencovský, student: „Když jsem byl na vyšetření, regulační poplatek jsem neplatil. Přijal jsem raději dar kraje. Řekl bych, že to takhle dělá většina lidí, protože je to jednodušší.“
Eliška Černá, publicistka: „Zrovna nedávno jsem byla dva dny hospitalizovaná v nemocnici. Využila jsem daru kraje. Když nabízí, proč to nevzít? Ale obávám se, že tímto stylem poplatky moc smysl nemají.
(eko)