Teď je konečně opravena a na jaře bude zpřístupněna návštěvníkům. Ty po výstupu po dřevěných schodech je čeká nadpozemsky krásný výhled na hrad i do kraje, který vezme dech každému romantikovi a milovníkovi krásných věcí.

„Támhle je Humpolec a Jiřice, kde už je pak dálnice. To večer, když už je tma, jsou vidět svítící pruhy, jak tam jezdí auta,“ ukazuje do kraje Jan Kohout, údržbář hradu. A je vidět, že jej výhled uchvacuje, ačkoli jej viděl již mnohokrát.

„Támhle je pak vidět Sněžka. Ale tu tady vidíme jen tak dvakrát do roka. Ale když se to stane, voláme si a sbíháme se, chodíme se sem nahoru na ni dívat. Když je její vršek ještě zasněžený, je to nádhera,“ rozplývá se Kohout a obchází po ochoze jednu z nejvyšších přístupných částí lipnického hradu, věž Samson.

Než obejde celý ochoz, může se návštěvník rozhlédnout do všech světových stran. Je tak vysoko, že mu v kochání nebrání žádný, byť sebevzrostlejší strom.

Údržbář, který se nedaleko městečka narodil, je na hrad jaksepatří hrdý. A byl také u všeho, co se na něm dělo. „Když sem před lety dávali konstrukci na Samsona, byly vždy dva díly spojené k sobě. Dávali to sem vrtulníkem. Však jsme se toho něco natahali,“ popisuje Kohout.

Věž nebo rozhledna?

Zpřístupnit věž pro veřejnost ale trvalo dost dlouho. „Věž už v devadesátých letech přístupná byla, ale ochoz byl zakrytý, mohli jste se koukat jen takovými malými okénky. Teď je výhled daleko lepší, i když jsme to tady dávali dohromady asi dva roky,“ vypráví o nelehké práci údržbář.

Než se ale vůbec pomýšlelo na zpřístupnění Samsona, dumali zastupitelé ještě o jiné možnosti. „Tenkrát chtěli, aby se na Bílé věži, která stojí nad hřbitovem v lese, postavila asi pětatřicet metrů vysoká rozhledna,“ ukazuje na inkriminované místo Kohout.

„To by byl výhled na hrad! Pustili tam do té výšky dokonce i balon, který to monitoroval a bylo by vidět hodně daleko, to by byla nádhera,“ zasní se Kohout. „Ale památkáři to nedovolili,“ dodává smutně.

Než se návštěvník nahoru na věž a zase zpátky dostane, projde i ještě ne úplně opraveným křídlem hradu. „Vše se tady dává ještě dohromady, bude to asi na dlouhou dobu, než se všechno opraví. Chybí peníze,“ říká Kohout.

S opravou 4. patra věže se začalo v roce 2007. Nejdříve byl postaven dřevěný strop a podlaha. V druhé etapě, která probíhala v letech 2008 a 2009 byly provedeny zednické práce, okna, dveře a sedátka a úprava pláště ochozu. Největším „oříškem“ přitom byla doprava materiálu, zejména mohutných dřevěných trámů nahoru na věž. Věž byla před rekonstrukcí přístupná pouze výjimečně na Den památek před čtyřmi lety. Její otevření se plánuje na počátku příští návštěvnické sezóny. Přesný termín ještě nebyl určen. Návštěvníci se budou moci kochat pohledem z výšky 27 metrů. Věž samotná je od venkovního terénu v bývalém parkánu ve výšce 40 metrů.
Zdroj: Marek Hanzlík, kastelán hradu Lipnice