V rámci Týdne knihoven se tam konalo nocování v knihovně. „Nejmladší účastník našeho nocování chodí do čtvrté a nejstarší do deváté třídy,“ osvětlila vedoucí městské knihovny Jiřina Roženská.

A na nocování si děti opravdu přišly na své. Hlavním hostem a také určitou atrakcí pro ně totiž byl místní vietnamský občan, který jim přišel vyprávět o své zemi, vietnamském národě a především odpovídat na jejich všetečné dotazy.

„Tématem dnešní akce je Asie, takže v rámci toho jsem pozvala našeho souseda, aby se ho děti mohly ptát,“ řekla Roženská. A les rukou, který se neustále zvedal, jí dával za pravdu. Toto téma děti opravdu zajímá.

„Mě by zajímalo, jestli máte nějaké vánoční zvyky, máte Vánoce?“ zajímalo jednu z účastnic.

Stromeček nemají

„U nás máme Vánoce, ale spíš jako svátek pro zamilované, není křesťanská oslava jako tady,“ odpověděl roztomile lámanou, ale přesto srozumitelnou češtinou mladý muž.

„A máte stromeček?“ zněla další otázka. „Ne, stromeček nemáme. U nás je tak deset procent křesťanství a padesát buddhismus. Vánoce jsou něco jako Valentýn tady,“ vysvětlil.

„Češi jsou plní předsudků, jak jste na tom vy ve Vietnamu?“ zahrála na vážnější strunu Roženská. „My jsme rádi, když vidíme bílého člověka, to je pro nás vzácný host. A čím je větší, tím je vzácnější,“ vysvětlil.

„Zazpíval byste nějakou vaši píseň? Třeba nějakou národní,“ prosí další dívenka. Po maličkém přemlouvání se knihovnou rozezněl zvučný hlas zpívající naprosto neznámým jazykem. „Ta byla o citech, lásce,“ vysvětlil host po bouřlivém potlesku.

Následně se budova rozezněla podruhé, tentokrát českými národními písněmi. Tleskání do rytmu znělo chladným podvečerem a doprovázel jej smích rozjařených dětí i dospělých.