Rekord Ladislav sice zdolal, místo osmi minut mu stačilo něco přes sedm a půl minuty, na zlato to nestačilo. Nicméně stříbrná medaile mu patřila právem.

“Láďo makej, Jana jede,“ povzbuzovali své oblíbené soutěžící kolem stojící diváci.

Ladislav Adamec bojoval s takovým zápalem, že se bramborovou škrabkou dokonce mírně zranil. „Předloni jsem soutěž vyhrál,“ pochlubil se borec při převzetí druhé ceny. Do soutěže se tehdy přihlásil proto, že ho vyhecovali kamarádi.

„Tenkrát to byla opravdu legrace, ale letos jsem si chtěl vyzkoušet svoje schopnosti, nezadařilo se, ale to nevadí, ne pokaždé se to podaři,“ přijal Ladislav verdit poroty s humorem. Jak tvrdí, má určitý trénink z domova, protože ani tam se nestydí zít do ruky kuchařské náčiní a uvařit rodině něco dobrého.

„Skutečnost je taková, že pro ženskou je vaření povinnost, pro chlapa je to naopak zábava a koníček,“ vysvětlil Ladislav podstatu věci. Co ho na kuchyni tak přitahuje? Je tam hezky teplo a nádherně to tam voní,“ konstatoval amatérský kuchař. Jeho nejoblíbenějším jídlem jsou samozřejmě brambory.

Brambory na všechny způsoby. jako příloha k masu, ale i jako obyčejný bramborák, neboli lidově cmunda. Ladislav Adamec s oblibou experimentuje a vyrábí vlastní speciality plné vůně a chutí. „Nejlepší je nakládané maso, například na činský způsob,“ prozradil Ladislav.