Jeho osmnáct metrů vysoká věž dominuje okolní krajině už téměř devět set let. Dříve měla její přítomnost pro místní obyvatele zásadní význam. „Věže u románských kostelů, označovaných za tribunové či vlastnické kostely, sloužily v časech nebezpečí jako útočiště pro rodinu vlastníka kostela, jejíž nechráněný dvorec se nacházel zpravidla hned v sousedství kostela. Utvářející se nižší šlechta ve 12. století totiž většinou ještě nesídlila na hrádcích, respektive ve tvrzích,“ popisuje historik brodského Muzea Vysočiny Pavel Rous.

Návštěvníci z velké dálky

Dvorec u chřenovického kostela skutečně stával, dodnes je ve zdi věže patrný zazděný vchod, kterým páni přicházeli ze svého sídla do kostela na mše.
Ani dnes chřenovický chrám nezeje prázdnotou. „Máme tu vždycky plný kostel, kromě místních sem jezdí hodně lidí z okolních vesnic,“ říká jedna ze zdejších žen, které památný kostel opatrují. Jeho starobylost láká do Chřenovic návštěvníky i z větší dálky. Dvakrát nebo třikrát do roka do vesnice zavítají výpravy, které si přijedou prohlédnout vzácnou románskou památku. Na podzim se tu například zastavil zájezd knihovníků z Brna.

Ženy, které se starají o chřenovický kostel, mohou návštěvníkům podat zajímavý výklad o historii této stavby. „Když dříve nebyl oltář, býval svatostánek tady ve stěně,“ ukazuje jedna z nich na ozdobný gotický výklenek ve zdi, kam se ukládala nádoba s hostiemi. Další z nich upozorňuje na románský sloup, který nese kůr, na němž kdysi sedávali chřenovičtí páni, aby byli odděleni od svých poddaných.

Tajemná skříňka ve zdi

O starobylosti kostela svědčí také nález, který zde učinili v roce 1780. Při stavebních úpravách našli ve zdi kůru velký kámen. „Po jeho vyzvednutí se objevila malá dutina a v té dřevěná schránka. Uvnitř schránky, mezi skořápkami lískových oříšků a třešňovými peckami, ležela vosková koule. Na kouli byla vyražena pečeť, představující biskupa v ornátu s nápisem „JOANNES EPISCOPVS PRAGENSIS“. Uvnitř voskové koule byla nalezena menší olověná skříňka, obsahující pozůstatky svatých s připojenými nápisy,“ píše ve své knize Chřenovice nedávno zesnulý historik František Pleva.

Schránka byla dlouho uložena na chřenovické faře, pak se ale ztratila. Vznik kostela je datován mezi lety 1134 až 1139, objevují se také domněnky, že jeho impozantní věž mohla stát již v roce 1080. V minulých letech prošel vzácný chrám náročnou opravou, protože do něj zatékalo.

Plesnivé omítky tu museli otlouci skoro do dvou metrů od podlahy. Prokoukly také věž a varhany. Od roku 2008 kostel svítí do dalekého okolí v plné parádě.

Zuzana Klementová