Jak vysvětluje, důvodem jsou dotazy několika občanů Přibyslavi, kteří se na něho obrátili s prosbou, zda lze nějak řešit situace, kdy štiplavý a páchnoucí kouř z určitého komína obtěžuje okolí a vadí sousedům.

„Cesta sankcí a postihu je podle mého názoru jednou z posledních možností, jak problém řešit a původce zamoření přivést k nápravě,“ uvažuje místostarosta. Podle jeho soudu je totiž prakticky nemožné prokázat někomu přímé produkování škodlivin. „Komín, ze kterého se valí černý dým, je dobře viditelný, možná by bylo účinnější komín vyfotografovat a zveřejnit bez komentáře na černé listině znečišťovatelů našeho města,“ uvažuje místostarosta a zdůrazňuje, že páchnoucí komíny ohrožují nejen lidské zdraví, ale bývají i častým důvodem sousedských sporů.

Například podle pana Josefa z Přibyslavi nemusí být důvodem páchnoucího kouře z komína skutečnost, že majitel domku pálí v kamnech co se dá, ale občas i nekvalitní uhlí. „Bohužel skutečnost je taková, že ne každý si může z finančních důvodů dovolit topit doma plynem,“ krčí rameny pan Josef a zdůrazňuje, že zákazy a sankce nejsou řešení, spíš by měla být na místě sousedská tolerance.

Špatné uhlí páchne

Komíny občas nehezky zakouří i obec Maleč na Chotěbořsku. Podle tamního starosty Karla Musílka je celá obec plynofikována, ale plynofikaci využívají místní tak z dvaceti procent.

„Z úsporných důvodů se nemálo místních vrátilo k tuhým palivům. Pokud je to dřevo, nelze nic namítat, ale uhlí je už horší. Když je inverze je to po vesnici občas nepěkně cítit. Ale naštěstí tady nemáme nikoho o kom bychom mohli říci, že znečišťuje ovzduší nějak výrazně a koho bychom museli podezírat, že doma pálí třeba plasty,“ konstatuje Musílek.

„U nás to byl například loni dost velký problém. Někteří místní si dokonce stěžovali. To že někteří jedinci doma pálí v kotli nebo kamnech asi plasty je nejen vidět, ale hlavně cítit,“ vzpomíná Jaroslav Konečný z Krucemburku.

Starosti s znečišťovateli ovzduší kupodivu nemají například v Uhelné Příbrami, aspoň podle starostky Marie Ostatnické. „Velký znečišťovatel byla místní škola, ale ta je už plynofikovaná, stejně jako náš obchod. Jinak v celé obci je plynofikace, kterou místní určitě využívají, aspoň na kvalitě vzduchu je to znát,“ konstatuje starostka.

Podle ekologických pracovníků z CHKO železné Hory ale starostové obcí mají možnost jak se proti znečišťování ovzduší bránit. Tuto možnost jim dává zákon na ochranu ovzduší, ale ten se v lokálních podmínkách těžko prosazuje.

„Sotva se najde starosta, který by chtěl zákon uplatnit v praxi, zvlášť na malé vesnici. Navíc prokázat znečištění není zase až tak jednoduché, to by se v objektu musela uskutečnit důkladná kontrola. Tady by ale kontrolor mohl narazit, majitel nemovitosti by ho v rámci ochrany osobního vlastnictví sotva pustil na svůj pozemek,“ upozorňují ekologové.