Je v něm vytesána výzva k patronovi české země, aby orodoval za „mesto Przibislav”.

Socha z odkazu hejtmana polensko - přibyslavského panství Václava Františka Všetečky stojí na svém místě od roku 1743. Kamenné dílo tedy pochází z doby, kdy už čeština nepoužívala spřežky. Odstranil je Jan Hus. V roce 1406 zavedl háčky a čárky, tzv. nabodeníčka.

Husova pravopisná reforma se ujímala pomalu a postupně, během více než sta let, přece jen v době stavby přibyslavského pomníku diakritika v české abecedě platila už dlouhých 337 let.

„Neumím si to vysvětlit než tím, že kameníci byli málo gramotní, řemeslo pro ně bylo prvotní a psaná čeština druhotná, s pravopisem si nelámali hlavu, nikdo je při sekání nekontroloval a jejich chyby v kameni už nikdy nebylo možné opravit,” říká restaurátor uměleckých památek Petr Máša, který právě tuto sochu restauroval.

Spřežkový pravopis k zápisu určitých hlásek využíval seskupení dvou nebo dokonce tří písmen. Slovo čas se například psalo chzazz, teprve později czass. Hus myslel na lidi z vrstev, jež neměly ke vzdělání blízko a právě jim chtěl jazyk zjednodušit.

Příklad z Přibyslavi však ukazuje, že do kamene si háčky a čárky cestu razily obtížně a dlouho.

Ivo Havlík